OTÁZKY A ODPOVĚDI k novele zákona o soc. službách

Na otázky odpovídá Mgr. Petr Hanuš vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb MPSV...

Mgr. Petr Hanuš – vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb MPSV

1. Je příslušný obecní úřad v rámci kontrolní činnosti zaměřené na využívání příspěvku povinen od července 2007 až skončí půlroční lhůta od účinnosti zákona zkoumat, zda instituce – poskytovatel, kterou příjemce uvedl, má registraci?

Odpověď: nikoliv, v rámci kontroly příspěvku je nutné kontrolovat zda je příjemci příspěvku poskytována řádná a odpovídající péče. Ve vztahu k poskytovateli je sociální pracovník pouze vnímavý na zjevné a závažné pochybení v poskytované péči, které musí hlásit na registrující orgán(Krajský úřad).

2. V současné době by opatrovníkem klienta umístěného v ÚSP neměl být ústav sám z důvodů střetu zájmů. Z tohoto důvodu se ústavy takového opatrovnictví vzdávají. Jakým způsobem postupovat, pokud v lednu 2007 nebude mít tento klient ještě ustanoveného nového opatrovníka? Jak postupovat při výplatě tohoto příspěvku, je možné určit zvláštního příjemce dle § 20 zákona č. 108/2006 Sb., a je možné tímto zvláštním příjemce určit pracovníka ústavu, ve kterém je klient umístěn, nebo je nutné to opět chápat jako střet zájmů? V této otázce nám jde především o uživatele zbavené způsobilosti k právním úkonům.

Domnívám se, že u výplaty PnP zvláštnímu příjemci – ústavu, ke střetu zájmů primárně nedochází, naopak se zdůrazňuje jeho povinnost poskytnout (zajistit) řádnou péči. Na rozdíl od opatrovníka, který má všeobecně rozhodovat. Dovolím si příklad ze služeb – návštěva kadeřníka, opatrovník by volil ke kterému kadeřníkovi se půjde a následně by zaplatil. Zvláštní příjemce v tomto případě je již kadeřník, který má zajistit službu v co nejlepším provedení. Analogie je zde ještě jedna – pokud necháme rozhodovat kadeřníka, ke kterému kadeřníkovi půjdeme příště, jistě bude chtít, aby se zákazník zase vrátil. Myslím, že ústav může být dobrý zvláštní příjemce, ale jistě není nejvhodnější opatrovník.

3. Příspěvek na péči: co dělat v případě, že nezl. dítě má zákonného zástupce, který je např. neznámého pobytu.. Je v tom případě asi jediným řešením podat návrh soudu na předběžné opatření a ustanovit opatrovníka?

Asi ano, nic jiného se v tomto případě dělat nedá.

4. Jaká je pozice osobního asistenta? Je možný souběh platby? Máme na mysli, zda může službu OA hradit rodina a společně s ní částečně i příslušný úřad práce?

Osobní asistence je sociální služba jako každá jiná, tudíž musí být registrována, pracovníci musí mít příslušnou odbornou způsobilost. Směrem k uživateli se musí úhrady řídit vyhláškou k zákonu o sociálních službách. Další zdroje nejsou zákonem 108/2006 limitovány. Pokud tedy budou naplněny zákonné normy upravující dotace úřadu práce, pak není problém mít například na zřízení místa osobního asistenta dotaci z ÚP.

5. Zvláštní příjemce příspěvku na péči: bude-li tímto příjemcem např. manželka či jiná osoba, jak bude prokazovat, že využila příspěvek na péči ve prospěch uživatele? Bude muset schovávat účtenky např. kolikrát byla nakoupit…

Ne. Základní požadavek je, zda je péče řádně zajištěna, tj. že uživatel není ani zanedbáván, ani přepečován. Až v případě zjištění nedostatku bude sociální pracovník zjišťovat, kdo a jak zajišťoval špatnou péči a jak byl využit příspěvek na péči,(ovšem zase bez účtenek).

6. Je možné příspěvek na péči posílat přímo z klientského účtu na účet poskytovatele nebo to musí jít složitě z obce přes opatrovníka na poskytovatele??

Zákon předpokládá, že výplata příspěvku se vyplácí mimo jiné i na účet u banky určeného příjemcem příspěvku (§18 odst. 3). Záleží tedy, co příjemce, potažmo jeho zákonný zástupce určí.

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami