Uvidíš všechno bude príma (Marek Blažíček)

Přesně tak začíná nový blog Marka Balžíčka. Tak schválně? Tralalák, mrkvák, kabrňák nebo praní na valše? Platón, Nietzsche či Sartre? A co Vy?
"Uvidíš všechno bude príma. Řve na mě z desky Josef Zíma A pavouk na zdi klidně dřímá". Zpívá Jiří Schmitzer a já trsám. Vzhledem k absenci pohybového nadání v kombinaci s vynecháním tanečních lekcí zvládám pouze tzv. „mrkváka“.

„Mrkváka“ představuje tradiční „praní na valše“ s přidaným výrazem kabrňáka. Pokud chcete působit asexuálně, neznám lepší recept. „Mrkvák“ se hodí také ve chvílích, kdy si chcete v klidu popřemýšlet. Platón, Nietzsche, ani Sartre to nikdy nepřiznali, ale vsadil bych spodky, že Ústava, Radostná věda, nebo Kritika dialektického rozumu vznikly, když maestrové tančili „mrkváka“.

Takhle trdluju doma u otevřeného okna a přemýšlím.

Už delší dobu mi občas vrtne hlavou, jak já tu svojí „eresku“ vlastně beru. Oficiálně jí mám víc jak čtvrt roku a když se mě někdo zeptá na zhodnocení našeho vztahu, nevím, co odpovědět. Člověk má lepší věci na práci než přemýšlet zrovna o ní. Je to zkrátka paradox – kunhůta, se kterou budu po zbytek života (!!!) a ani nemá barokní tvary (!!!!!!). Říkám si, že láska byla v tomto případě vážně slepá, ale líčit tohle ve společnosti, jsem za sexistu.

Ani teď, když se nad problémem snažím vážně zamyslet, navíc povzbuzen tancem, na žádnou validní tezi nepřicházím. Jak ji beru? Jak ji beru? No… Já nevím! Nevím! Sebelítost bytostně nesnáším, navíc nemám pocit, že k ní mám důvod, ale tomu přehnaně pozitivnímu pohledu na svět taky nevěřím…

Pokračování ZDE

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami