Ženám s roztroušenou sklerózou těhotenství neublíží, je však třeba pečlivě volit léčbu

mama-2077517_1920

U žen s roztroušenou sklerózou (RS) je třeba o možném těhotenství mluvit hned od stanovení diagnózy. Graviditu je nutno pečlivě plánovat a u žen s těžším průběhem RS je třeba jejich stav nejdříve stabilizovat. U většiny žen má ovšem těhotenství protektivní vliv na vývoj nemoci, říká doc. MUDr. Martin Vališ, Ph. D., z Neurologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové.

Dříve lékaři ženy s R S před těhotenstvím varovali, jak je to nyní?

Pohled na mateřství nemocných žen se v průběhu let dramaticky změnil, až do 90. let minulého století se těhotenství pacientkám s RS nedoporučovalo. Myslelo se, že těhotenství má významně negativní dopad na onemocnění RS. Pohled odborné veřejnosti změnila prospektivní studie z roku 1998, která jednoznačně dokumentovala pokles aktivity choroby v graviditě a statisticky významné snížení počtu relapsů, hlavně ve třetím trimestru.
Těhotenství tedy má protektivní vliv na vývoj nemoci. V současné době tak ženám nedoporučujeme otěhotnět pouze v individuálních případech, kdy jde o rychle progredující formu RS a my se především snažíme pacientku uchránit od těžké invalidity. Naštěstí se tyto případy objevují relativně málo.

Co tedy ženám říkáte, pokud chtějí otěhotnět?

RS se většinou objevuje u žen ve fertilním věku, to znamená kolem dvaceti, třiceti let. Těhotenství by u nich mělo být vždy plánované, ideálně by mělo začít ve chvíli, kdy je žena minimálně 6–12 měsíců bez ataky. Proto s nimi už po stanovení diagnózy o tom mluvíme a ptáme se jich: M áte partnera? Plánujete dítě? Kdy byste ho chtěla mít? U žen plánujících graviditu musí být volen takový preparát, jehož podávání se jeví bezpečné i v prvních týdnech po početí. Primárně tedy volíme léky 1. linie, tedy interferony a glatiramer acetát, které lze podávat v těhotenství, jestliže prospěch převýší možná rizika. Z léků první linie je kontraindikován pouze teriflunomid, u něhož ženy ve fertilním věku musí mít spolehlivou antikoncepci a při plánovaném početí je nevyhnutelné léčbu ukončit.

A pokud se jedná o rizikovější formu onemocnění?

Pochopitelně volíme modernější a účinnější léčbu, přičemž ženám doporučujeme účinnou antikoncepci a snažíme se eventuální graviditu plánovaně posunout do budoucna, do doby stabilizace nemoci. Výhodu má natalizumab, který lze rychle vysadit a poměrně bez problémů těhotenství. V individuálních případech je možné natalizumab používat i v graviditě, případně ho rychle nasadit hned po porodu. U ostatních modernějších preparátů dosud nemáme dostatek informací o jejich bezpečnosti.

Kdy je budeme mít?

Je to otázkou několika příštích let. Zdá se, že se u většiny z nich neobjeví žádné překvapivé nebo silné nežádoucí účinky, ale opatrnost je nyní na místě. Zkoumání jejich vlivu na těhotenství stále probíhá, například v roce 2018 byl iniciován „Ocrelizumab Pregnancy Register“, multicentrická, prospektivní, observační studie cílená na bezpečnostní profil ocrelizumabu ve vztahu k průběhu gravidity, porodu a výskytu vrozených malformací u dětí exponovaných matek.

Zatímco těhotenství tedy není považováno za takový problém, v šestinedělí už je to jinak…

Jak už jsem uvedl, těhotenství má protektivní vliv na vývoj nemoci, tato ochrana však náhle končí porodem. Šestinedělí je významnou hormonální změnou a klade vyšší nároky na matku ve smyslu péče o dítě, zvyšuje i aktivitu RS. Ve světě se všeobecně doporučuje omezená doba kojení, za hraniční se považuje šest měsíců, protože delší doba přináší i některé negativní aspekty i na další přirozený vývoj dítěte.
Léčba RS během šestinedělí je velmi individuální, záleží vždy na průběhu nemoci. Pokud začne být onemocnění aktivní, doporučujeme ukončit kojení a co nejdříve nasazujeme biologickou léčbu.


Zdroj: Ze Zdravotnictví | Rubrika: Příloha – Profi Medicína

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami