Navštivte, alespoň prostřednictvím Aktivního života rekondiční pobyt ROSKY Přerov v Luhačovicích.
Ukázka z textu, který v plném znění najdete ZDE
Barvy podzimu – Luhačovice 29. 9. – 5.10. 2008
Podzim. Někdo smutní za odcházejícím létem. Ale já mám podzim ráda. Je kouzelný, jak hýří barvami. Příroda se každým dnem mění. A když se k tomu přidá příjemné počasí, není nad krásnější období.
Ale začátek podzimu mám ráda ještě z jiného důvodu. Celý rok se těším na rekondici 
v Luhačovicích. Je tam nádherně, pohodově a tak čarování přírody mohu vnímat daleko intenzivněji. Rekondice – konečně je tu pondělí- 29.9. a tak vyrážíme směr Luhačovice. Před Penzionem Stella nás vítá ostraha- vousatá kolie Dina. Zdá se, že si nás pamatuje z loňska a můžeme jít dál. Přivítání od manželů Oksnerových je vřelé, hned se cítíme jako doma. Rozdělení pokojů jde rychle- většinou máme ty své, co v loňském roce. Vozíčkáři mají v přízemí bezbariérové. Následuje domácí strava- vynikající oběd od paní domácí.
Krátký odpočinek, ale zahálet se nikomu nechce. Od 13.00 hod nám již začíná první rehabilitace ve Studiu Iva. Letos máme sebou rovněž nováčky a tak s nimi absolvujeme seznamovací procházku. Studio Iva je vzdáleno asi 600 m, pro většinu je to náročná další procedura. Ven vozíčkářům to nevadí. Jim „na kroku navíc nesejde“. Odpoledne uteklo velmi rychle a ani jsme se nenadáli a již tu byla večeře. Následovalo krátké představení účastníků rekondice, seznámení s programem, rozpisem procedur, cvičení a již příprava na večer.
Luhačovice – to jsou přeci také večerní tanečky! A pohyb tancem je vynikající věc – zlepší 
se nejen pohyb a svalové napětí, ale také psychika. Dělíme se do dvou skupin, podle žánru. Jedni jdou do Litovle, u druhých zvítězila Elektra. Důležitý byl výsledek – spokojeni byli všichni.
Úterní vstávání již bylo horší. Budíček byl bez písničky a nám se po namáhavém večeru moc vstávat nechtělo. Ale věděli jsme, že nás již čeká cvičitelka Zita a tak jsme byli jako obvykle v 7.30 hod. nastoupeni před penziónem. Odborný dohled nad námi měla ještě Dina. Ta by si chtěla spíš hrát, tak nás jen znuděně pozorovala. Ale ožila vždy, když končilo cvičení a již věděla, že bude následovat snídaně. Domácí neměli rádi, když jsme jí něco podstrčili, ale vydrželi byste pohled na smutné psí oči?
A už podle rozpisu odcházíme na rehabilitaci …. Více ZDE
