Léto roku 2017. Už pár měsíců se mi občas stává divná věc: třeba jede autobus a já nezaostřím na jeho číslo. Tu cifru prostě za žádnou cenu nerozluštím. Prostě ne. Konečně se rozhodnu jít k očnímu. A teď zrovna sedím na chodbě a čekám na výsledky vyšetření, které mělo zjistit, co s očima mám.
Po zdlouhavém čekání mě sestra vpouští do ordinace. Doktorka mi naznačí, ať přijmu místo naproti ní a spustí: „To je skvělé, že jste se nechal vyšetřit! Zjistili jsme, že s očima nic nemáte!“
„Ale mám. Občas nezaostřím,“ zamračím se.
„Ne, s očima skutečně NIC nemáte. Je tam maximálně půlka dioptrie na jednom oku. Vy chcete brýle na image, že jo?“ mrká na mě spiklenecky žena v bílém plášti.
Pokračování ZDE
