Pokud budou klienti VZP od říjnapotřebovat léčbu, která není standardně hrazená, měla by jim ale přinést
benefit, nebude je zřejmě čekat dlouhé schvalování jako doposud. Pojišťovna
totiž vypracovala metodiku, díky níž by měla být inovativní léčba dostupnější
(viz zde). Materiál včera projednávala
správní rada, která by ho měla definitivně odkývnout na příštím zasedání tak,
aby v říjnu mohl začít platit.
„Dnes jsem představil členům správní rady materiál, který shrnuje
zásady, jimiž se chceme řídit při úhradách léků, které z nějakého důvodu
nejsou zařazeny mezi hrazené léčivé přípravky standardně schvalované SÚKL.
V žádném případě nechceme obcházet kompetence a povinnosti SÚKL, ale
chceme vytvořit funkční nástroj, který vyřeší dlouhodobě neudržitelnou situaci
okolo paragrafu 16. Máme ambici, abychom léčivé přípravky, které
v současné době nejsou hrazené nebo jsou hrazené pro jinou indikaci, zpřístupnili
našim klientům,“ přiblížil včera na briefingu po jednání správní rady ředitel
VZP Zdeněk Kabátek.
„Nová metodika ale nebude znamenat, že všichni dostanou všechno a že
paragraf 16 bude naplňován zcela bez omezení,“ zdůrazňuje místopředseda správní
rady Jiří Běhounek. Klient by ovšem měl nově mít garantováno, že léčbu,
z níž má benefit, dostane bez složitého domáhání. VZP by se při tom chtěla
opřít o odborné společnosti.
„V každé odborné společnosti chceme pro daný léčivý přípravek najít
partnera při stanovování benefitů pro klienta – budeme se tedy ptát, za jakých
podmínek, v jakém případě, pro kolik klientů a na jakých pracovištích má
smysl léčivý přípravek hradit. Na základě takto proběhnuvší diskuse budeme
stanovovat různé formy risk-sharingových smluv, které budeme s našimi
partnery, držiteli registrace, uzavírat. Léčivé přípravky pak budou na
pracovištích, které se danou diagnózou zabývají, k dispozici,“ načrtává
Kabátek.
Pojišťovna tedy chce aktivně usilovat o to, aby společnosti držící
rozhodnutí o registraci byly přístupné jednání o uzavření risk-sharingových
smluv v jakékoliv podobě. „Rádi bychom více využívali smlouvy, kde se
platí takzvaně za výsledek, tedy abychom riziko skutečně sdíleli a přiměli
držitele registrace, že doloží benefit pro klienta. Diskuse je ale velmi
složitá, takže jsou častější budget-capové smlouvy, kde zastropováváme celkové
náklady,“ dodává Kabátek s tím, že prozatím se smluv s platbami za
výsledek povedlo uzavřít jednotky.
Aktivní léková politika místo
správních řízení
Postup by nyní měl být takový, že příští správní rada dostane
z právního pohledu vycizelovaný materiál, v němž bude akceptováno
několik odborných připomínek ze strany členů rady. Metodika by měla platit od
začátku října. Pojišťovna si od novinky slibuje, že díky ní odpadne část
administrativy a celý postup se zrychlí.
„Už nebudeme používat správní řízení ve smyslu paragrafu 16, ale půjdeme
cestou aktivní lékové politiky, uzavírání dohod a rozšiřováním úhradových
dodatků s našimi partnery – poskytovateli zdravotních služeb. O tom, zda
bude léčivý přípravek našemu klientovi aplikován, tak bude rozhodovat příslušné
zdravotnické zařízení a nebude tam zdlouhavý proces, kdy musela proběhnout
diskuse s revizním úsekem,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.
Členové správní rady, kteří jsou zároveň poslanci, přitom vyslovují ochotu
neskončit jen u metodiky VZP, ale řešit samotné znění paragrafu 16 – což je
také směr, kterým se chce ubírat i ministerstvo (o ministerských plánech více zde). „Jsem
ochoten precizovat tento paragraf, který byl do zákona vložen úplně za jiných
podmínek a z jiných důvodů. Jak se ukazuje i z výkladu soudů, je
velmi široký a nejasný. Pokud tedy dostaneme nějaký podnět, určitě se tomu
budeme věnovat tak, aby se paragraf konkretizoval,“ uvádí Jiří Běhounek.
Pro úpravu paragrafu je i šéfka správní rady VZP a zároveň sněmovního
zdravotnického výboru Věra Adámková. „Objevily se názory, že by měl být
paragraf 16 zcela vyňat. Já se domnívám, že tomu tak není, protože musíme mít
možnost dát pacientům léčbu, která není v řádně vedeném systému. Takto
bychom je o to připravili,“ doplňuje profesorka Adámková.
