„Soupeř je favorit, ale věřím, že týmovou prací to zvládneme,“ říkal před prosincovým zápasem s Galatasaray Istanbul Jakub Tůma. Třiadvacetiletý rozehrávač si prožil letos na podzim i období, kdy šel basket stranou, diagnostikovali mu totiž roztroušenou sklerózu.
Kdy jste si všiml prvních zdravotních potíží?
V záříjsem při zápasech ve velké zátěži začal vidět dvojitě. Šel jsem na oční, tam mi řekli, že to nic není, tak jsem hrál dál. Bylo to ale hodně nepříjemné, zhoršovalo se to, tak jsem zamířil na neurologii. Poslali mě na magnetickou rezonanci, kde objevili zánětlivá ložiska na mozku. Na lumbální punkci pak zjistili, že jde o roztroušenou sklerózu.
Jak vás zasáhla ta první zpráva: máš sklerózu?
Překvapilo mě to, protože kromě dvojitého vidění jsem si připadal zdravý. Měl jsem samozřejmě myšlenky, že můžou přijít komplikace, že je to na celý život, jak to ovlivní mou kariéru. I moji mamku to dost vzalo, nevěděli jsme, co čekat, ale zatím žiju normálně. Jen beru prášky a chodím na kontroly.
Před vašimi problémy se zrakem jste byl prý na očkování proti covidu.
Ano, na první dávce Pfizeru. Těžko ale říct, zda to bylo způsobené tím. Doktoři říkali, že očkování mohlo zafungovat jako spouštěč: jde o imunitní zásah do organismu a roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění. Možná jsem měl tuto nemoc už předtím, jen se to nijak neprojevovalo a očkování to spustilo. Hlavní příčinu mi nikdo neřekl.
Průběh onemocnění i léčby je u každého individuální, jak je to u vás?
Nejdřív mi předepsali infuzní kortikoidy, aby vyléčili zánět na mozku, který způsoboval dvojité vidění. To se stalo, problémy se zrakem vymizely. Teď beru denně prášky, které zabraňují dalšímu tvoření zánětu.
Léky hradí pojišťovna, nebo si je platíte?
Vše hradí pojišťovna, ale je i alternativa, že bych místo prášků chodil jednou za půlroku na infuze. To je asi finančně náročnější, ale chtěl bych to vyzkoušet. Musím zjistit, kolik to stojí. Pro moje tělo by to bylo určitě lepší. Prášky jsou zátěží pro játra, takže chodím každé tři měsíce na krevní odběry, zda jsou játra v normě. Také mají vedlejší účinky, z nich se mi tedy projevila jen občas bolest hlavy a ztratil jsem na váze. To mě kvůli basketu docela štvalo, ale teď už mám kila zpět.
Roztroušenou sklerózou trpí rovněž basketbalová reprezentantka Kristýna Brabencová, bavili jste se o tom spolu?
Ano, známe se, Stejně tak bývalý basketbalista Pavel Miloš. Oba mi pomáhali a radili. Když o tom tak přemýšlím, ovlivnilo mě to i pozitivně.
Opravdu? Jak?
Začal jsem žít zdravěji, chodím dřív spát, praktikuji dechová cvičení, medituji, starám se o sebe víc než před nemocí. Taky jsem začal číst různé knížky, třeba Umění být zdráv od Jana Vojáčka. Ve svém institutu se věnuje alternativní léčbě, popisuje, jak může být člověk zdráv – diety, meditace, rady pro tělo i duši.Láká mě i vyšší level – vnímání svého těla ve třetí osobě. Lákalo by mě se dostat do tohoto bodu, i když vím, že to bude dlouhá cesta.
Co ještě v tomto duchu by vás vábilo?
Různé semináře, kde jste v přírodě bez rušivých elementů, telefonů a soustředíte se jen na sebe. Věnujete se meditaci, józe. Něco takového bych chtěl ještě s jedním spoluhráčem z týmu absolvovat. Anebo terapii tmou. Zavřete se na tři dny do pokoje, kde je úplná tma, jste tam jen vy a vaše myšlenky. Jíte, spíte, přemýšlíte. Člověku to může otevřít úplně jiné možnosti myšlení, tyto věci mě hodně lákají.
Jak vás tak poslouchám, nejste úplně klasickým typem sportovce, který si jde především za svými sportovními úspěchy.
Samozřejmě si jdu za svými basketbalovými sny, ale profi kariéra je krátká. Snažím se koukat i kolem sebe, rozvíjet se.
A jaké jsou vaše basketbalové sny?
Rád bych si jednou zahrál španělskou ligu, anebo izraelskou. Do Hapoelu Jeruzalém zamířil v červnu náš trenér z Nymburku Oren Amiel. On už tam tedy skončil, ale Hapoel hraje Ligu mistrů a láká mě i izraelská historie a kultura, město, kde se střetávají tři náboženství. Navštívil jsem Jeruzalém už dvakrát, s reprezentací a na přípravě před univerziádou, a byl jsem nadšený.
Zmínil jste španělskou ligu. Před svým přestupem v srpnu 2019 z USK Praha do Nymburku jste měl nabídky právě ze španělské ligy, proč to nevyšlo?
Měl jsem nabídky pouze z druhé španělské ligy. Vybral jsem si tedy Nymburk, který hraje Ligu mistrů. Kontakt s evropským basketbalem převážil nad Španělskem. A udělal jsem dobře: je tu konkurence, řada reprezentantů i zahraničních hráčů.
V září se koná v Praze EuroBasket, to je také velké lákadlo dostat se do konečné nominaci, že?
Určitě. Nedávno skončil Jakub Šiřina, který hraje na pozici jako já, možná jsem tomu zas trochu blíž. Už jsem byl v širší nominaci na mistrovství světa a olympiádu, doufám, že jednou se dostanu do top dvanáctky na velkou akci, třeba právě EuroBasket v Praze, to by bylo skvělé.
Zdroj: sport.iDNES.cz | Rubrika: Basket | Autor: Lucie Macháčová
Foto: https://www.nymburk.basketball/hrac.asp?id=167
