Pojďme se podívat, kdy zaměstnavatel podle zákona musí a kdy naopak nemusí zaměstnance dočasně uvolnit.
Překážky v práci právo uznává jako „nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovněprávních povinností v pracovní době“. Přirozeně by v takové situaci neměl mít zaměstnanec nárok na mzdu. Ale co se stane ve chvíli, kdy musí k lékaři, postarat se o blízkou osobu, nebo dokonce říct své životní lásce ano?
Překážky v práci na straně zaměstnance se dělí na důležité osobní překážky, jiné důležité osobní překážky a překážky z důvodu obecného zájmu. Specifickou překážkou je pak situace, kdy si zaměstnanec požádá o neplacené volno k zařízení osobních věcí. Je to poměrně obsáhlé rozlišení, tak se na jednotlivé typy překážek pojďme podívat.
1. Důležité osobní překážky
Důležité osobní překážky se týkají péče o zdraví zaměstnance nebo jeho blízké. Do téhle kategorie zákon řadí např. mateřskou a rodičovskou dovolenou, ošetřování ratolesti do 10 let nebo dočasnou pracovní neschopnost. U posledně jmenovaného případu tady máme jednu horkou novinku. Od začátku července roku 2019 totiž přísluší zaměstnanci po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy (a samozřejmě i platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) ve výši 60 % průměrného výdělku. A protože došlo ke zrušení karenční doby, zaměstnavatel tuto náhradu nově vyplácí již od prvního dne nemoci po dobu 14 dnů. Od 15. dne neschopnosti náleží zaměstnanci nemocenská vyplacená Okresní správou sociálního zabezpečení.
2. Jiné důležité osobní překážky
Je jich celá řada, proto si uvedeme jen ty nejzajímavější příklady pro jiné důležité osobní překážky. Patří sem např. vyšetření u lékaře, kdy zaměstnavatel musí uvolnit zaměstnance na nezbytně nutnou dobu. „Konkrétní doba je na zvážení zaměstnavatele tak, aby dostála termínu nezbytně nutná, a to vzhledem k tomu, že zaměstnanec musí zvolit vždy zařízení nejblíže bydlišti nebo pracovišti,“ radí advokátka Lucie Koupilová.
Jak má ale personalista posoudit onu dobu nezbytnou k vyšetření nebo ošetření? Podívejme se na příklad. Při vyšetření u lékaře vyžaduje personalistka z firmy v malém městě razítko na propustku z nejbližšího zdravotnického zařízení. Ve firmě se omlouvá maximálně polovina pracovní doby. Problém nastává v případě, když zaměstnanci potřebují ošetření v odborném pracovišti mimo město a zameškají více než polovinu pracovní doby. Zaměstnavatel má pak právo, aby mu zaměstnanec dobu trvání vyšetření prokázal, například jízdenkami z dopravních prostředků, razítkem a potvrzením od lékaře, jak dlouho dané vyšetření trvalo. Pokud prokáže, že mu vyšetření trvalo déle než polovinu pracovní doby, musí to jeho šéf přijmout.
Dalším příkladem je svatba, kdy zákon stanoví pro zaměstnance 2 dny volna na vlastní svatbu, z toho jeden den na obřad. Mzda mu bude nahrazena pouze za jeden den. Litera zákona dokonce myslí i na volno (bez náhrady mzdy) na svatbu vlastního rodiče. Posledním příkladem je narození dítěte. Náhrada mzdy přísluší hrdému otci za převoz ženy do porodnice, kuriózně už ne za účast při porodu. Další příklady včetně podmínek pro náhradu mzdy najdete v tabulce. „Důležité je ještě zmínit, že zaměstnancům, kteří mají sjednán home office, nepřísluší při těchto překážkách náhrada mzdy nebo platu, pokud to není výslovně uvedeno,“ vysvětluje Lucie Koupilová.
Tabulka, která dává jasný přehled, co a jak
3. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu
Do této vznešeně znějící kategorie patří třeba darování krve (tam zaměstnanci přísluší náhrada mzdy) nebo výkon veřejné funkce, činnost táborového vedoucího či členství ve volební komisi (v těchto případech dostane zaměstnanec volno, peníze už ne). U tohoto typu překážek má zaměstnanec nárok na volno v nezbytně nutném rozsahu, ale náhrada mzdy obvykle není na pořadu dne, pokud to zákon výslovně neuvádí. Pro zajímavost sem právníci řadí i účast na školení, které zaměstnanec potřebuje jako požadavek k výkonu svého zaměstnání. V tomto případě mu přísluší náhrada mzdy.
Pokud si zaměstnanec požádá o neplacené volno, jde také o překážku v práci. Zákon ji sice neupravuje, ale pokud se tak dohodne zaměstnanec se svým nadřízeným, nic nebrání tomu, aby si zařídil osobní či rodinné záležitosti. Pokud během tohoto neplaceného volna zaměstnanec onemocní, náhrada mzdy mu ale nepřísluší. A to ani v případě, kdy mu onemocní jeho milovaný pes.
Zdroje: MPSV, Jobs.cz
