Zkrácený pracovní úvazek se hodí spoustě lidí. Nejvíce asi těm, kteří pečují o někoho blízkého, ale kromě této skupiny zaměstnanců jsou to i studenti, senioři nebo lidé, kteří chtějí zbývající čas věnovat třeba novému oboru. Určité skupiny zaměstnanců mají na zkrácený úvazek nárok ze zákona. Částečných úvazků by také mohlo časem přibýt. Díky čemu?
Kdo má nárok?
O zkrácený úvazek si může požádat každý, nicméně některé skupiny obyvatel na něj mají nárok ze zákona. Jsou to:
- osoby pečující o dítě do 15 let
- těhotné ženy
- lidé pečující o osobu závislou na cizí pomoci
TIP: Jestliže po zkráceném úvazku toužíte, ačkoliv nepatříte do žádné z výše uvedených skupin, můžete si o něj zkusit také požádat. Zaměstnavatel sice nemá povinnost vám vyhovět, ale může vám vyjít vstříc i bez této povinnosti.
Je potřeba se dohodnout
Pokud si výše vyjmenované skupiny zaměstnanců požádají o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Které to jsou, zákon nespecifikuje. Může to být ale například nezastupitelnost žadatele s příliš úzkou specializací.
V žádosti by mělo být uvedeno, jak by pracovní vytížení zaměstnance při zkráceném úvazku vypadalo – jestli by pracoval každý den jen méně hodin nebo pouze určité dny v týdnu atd.
Návrh v této podobě nemusí zaměstnavatel akceptovat, může zaměstnance vyzvat, aby své požadavky pozměnil tak, aby vyhovovaly oběma stranám. Výsledek dohody bude základem pracovní smlouvy.
Nejméně komplikací přináší klasická pracovní smlouva, v níž je uvedena upravená pracovní doba a platové podmínky. Zaměstnavatel i nadále platí všechny daně a zaměstnanec se nemusí o nic moc starat. Pouze v případě, že hrubou mzdou nedosáhne na minimální mzdu, bude muset doplatit zdravotní pojištění ze svého. Netýká se to však státních pojištěnců, mezi něž patří studenti, osoby na rodičovské nebo nebo důchodci.
Další, o něco komplikovanější variantou je dohoda o provedení práce, která ale při nízkém výdělku vyžaduje po zaměstnanci hrazení záloh na zdravotní pojištění.
Nevýhody zkrácených pracovních úvazků
- Mzda bude odpovídat kratší pracovní době a sníží se.
- Je těžké dosáhnout na příplatky za přesčasy – aby na ně měl zaměstnanec nárok, musela by jeho práce přesáhnout tzv. stanovenou týdenní pracovní dobu, která obvykle činí 40 hodin. Práci přesčas nemůže zaměstnavatel zaměstnanci přikázat.
- Kratší dovolená – jestliže zaměstnanec pracuje jen několik dní v týdnu, jeho nárok na dovolenou se krátí. Jestliže ale pracuje každý den, náleží i jemu dvacetidenní dovolená.
Jak jsme na tom?
Loni pracovalo v Česku na zkrácený úvazek 368 400 lidí (z toho asi čtvrt milionu žen), což bylo oproti stejnému období roku 2020 o 17 300 víc. V této statistice jsou nicméně zahrnuty nejen standardní zaměstnanecká místa na smlouvu, ale i dohody o provedení práce či pracovní činnosti s kratší pracovní dobou. A ty jsou na pracovním trhu častější.
Česká republika patří dlouhodobě k zemím, kde je nejnižší počet kratších pracovních úvazků. Podle údajů Eurostatu z roku 2021 činí podíl lidí pracujících na částečný úvazek ze všech zaměstnanců pouze 5,7 %, zatímco stejný údaj za celou EU je 17,7 %. Mezi rekordmany patří Nizozemsko, kde pracuje na částečný úvazek 42,7 % zaměstnanců.
Co by mohlo počet zkrácených úvazků zvýšit?
Jedním z faktorů, který by mohl nabídku zkrácených úvazků posílit, je změna chování zaměstnavatelů v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Podle našich údajů plánují nově příchozí zaměstnat asi tři čtvrtiny firem, přičemž 32 % z nich jim chce nabízet i stálá místa na zkrácený úvazek. To by mohlo celkově rozhýbat trh. Navíc firmy v současnosti potřebují nutně zaměstnance a zkrácené úvazky by mohly přitáhnout spoustu lidí, kteří na celý úvazek nechtějí nebo nemohou pracovat.
Další vzpruhou pro zaměstnavatele by mohla být sleva na pojistném u zkrácených úvazků, která by se týkala vybraných skupin obyvatel a kterou schválila vláda. Návrh ale teprve zamíří do Poslanecké sněmovny.
