Jak se stanoví výše důchodu? Důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry a procentní výměry. Ta základní je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy v ČR. V roce 2023 je základní výměra 4040 korun. Procentní výměra tvoří obvykle větší část důchodu a odvíjí se od celoživotních výdělků a odpracovaných let. Všechny hrubé výdělky, ze kterých se odvádělo důchodové pojištění, se zprůměrují a přepočítají na výpočtový základ. Čím vyšší byly výdělky, tím je vyšší výpočtový základ. Čím více odpracovaných let, tím větší část z tohoto základu bude tvořit procentní výměru důchodu.
MÝTUS: DŮCHOD DOSTANE VE STÁŘÍ KAŽDÝ.
FAKT: PRO VZNIK NÁROKU NA STAROBNÍ DŮCHOD JE TŘEBA NEJEN DOSÁHNOUT DŮCHODOVÉHO VĚKU, ALE I SPLNIT DÉLKU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ.
Nárok na získání starobního důchodu vzniká splněním dvou podmínek: 1. Dosažení zákonem stanoveného důchodového věku, 2. Potřebná doba důchodového pojištění (příspěvková nebo náhradní).
MÝTUS: STAROBNÍ DŮCHOD SE VYPOČÍTÁVÁ Z VÝDĚLKŮ ZA POSLEDNÍCH DESET LET ZAMĚSTNÁNÍ PŘED DŮCHODEM.
FAKT: VÝŠE DŮCHODU SE POČÍTÁ Z CELOŽIVOTNÍCH PŘÍJMŮ.
Pro výpočet výdělkového průměru se zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Příjmy dosahované před rokem 1986 se do výdělkového průměru nezahrnují (důchod tedy nemohou ovlivnit ani pozitivně, ani negativně); z tohoto období se hodnotí pouze doba pojištění.
MÝTUS: BRIGÁDY PŘI STUDIU SE DO DŮCHODU NEZAPOČÍTÁVAJÍ.
FAKT: BRIGÁDY PŘI STUDIU MOHOU ZVÝŠIT DŮCHOD.
Pokud i krátkodobábrigáda zakládala účast na pojištění, počítá se do doby pojištění. Při výpočtu pak může přidat potřebné dny, které chybí pro dosažení dalšího celého roku doby pojištění.
MÝTUS: VÝPOČET STAROBNÍHO DŮCHODU SE PROVÁDÍ Z ČISTÉ MZDY.
FAKT: STAROBNÍ DŮCHOD SE VYPOČÍTÁVÁ Z HRUBÉ MZDY NEBO PŘÍJMŮ PŘED ZDANĚNÍM.
U zaměstnanců se pro výpočet důchodu vychází z hrubých ročních příjmů, u OSVČ z ročního vyměřovacího základu. Jsou navíc násobeny koeficienty mzdového nárůstu.
MÝTUS: PRÁCE PŘI STAROBNÍM DŮCHODU NEMÁ VLIV NA VÝŠI DŮCHODU.
FAKT: PRACÍ PŘI STAROBNÍM DŮCHODU JE MOŽNÉ SI ZVÝŠIT TENTO DŮCHOD.
Za každých odpracovaných 360 dnů je možné požádat o zvýšení starobního důchodu. Za každých 360 odpracovaných kalendářních dnů se zvyšuje procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Samozřejmě platí, že kdo v důchodu pracuje, pobírá jak důchod, tak odměnu za práci..
MÝTUS: VYDĚLÁVÁM A TÍM SI PLATÍM SVŮJ DŮCHOD.
FAKT: LIDÉ V PRODUKTIVNÍM VĚKU FINANCUJÍ PENZE LIDEM V DŮCHODU.
V Česku funguje plně průběžný důchodový systém. V tomto systému lidé v produktivním věku (pracující) financují penze spoluobčanů v důchodovém věku, popř. invalidních nebo ovdovělých (osiřelých). Z hrubé mzdy totiž odvádějí pro tento účel příspěvky na důchodové pojištění.
MÝTUS: PRÁCE „NA ČERNO“ SE DO DŮCHODU DÁ ZAPOČÍTAT, POKUD JE DOLOŽENA SVĚDECKÝM PROHLÁŠENÍM.
FAKT: DO VÝŠE DŮCHODU SE POČÍTÁ POUZE DOBA, PO KTEROU SE ŘÁDNĚ ODVÁDÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ.
Práce tzv. „na černo“ se nezohledňuje do výpočtu důchodu, protože za ni není odváděno pojistné na důchodové pojištění ani veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení je možné uznat pouze v mimořádných případech, kdy byly doklady o zaměstnání zničeny např. při živelné katastrofě.
MÝTUS: DO DŮCHODU SE AUTOMATICKY ZAPOČÍTÁVÁ CELÁ DOBA STUDIA.
FAKT: DOBA STUDIA OD ROKU 2010 SE DO DŮCHODU NEZAPOČÍTÁVÁ.
Doba studia se od 1. 1. 2010 již do důchodu nezapočítává. Z doby studia do roku 2009 může být započteno nejvýše 6 let po dosažení věku 18 let. Studium po roce 2009 se hodnotí pouze pro nárok na invalidní důchod (pro jeho výši však nikoliv).
MÝTUS: VÝCHOVNÉ VE VÝŠI 500 KČ K DŮCHODU BYLO JEDNORÁZOVÉ.
FAKT: VÝCHOVNÉ BUDETE DOSTÁVAT PRAVIDELNĚ.
Výchovné není jednorázový příspěvek. Jde o zvýšení starobního důchodu za výchovu dětí. Smyslem je ocenit rodiče (ve většině případů ženy) za péči o děti a kompenzovat jim nižší důchody, které jsou většinou způsobeny právě omezenými příjmy během péče o těti.
MÝTUS: MINIMÁLNÍ VÝŠE DŮCHODU JE STEJNÁ JAKO MINIMÁLNÍ MZDA.
FAKT: MINIMÁLNÍ MZDA A MINIMÁLNÍ DŮCHOD JSOU ZCELA ODLIŠNÉ ČÁSTKY.
Minimální důchod vzniká součtem minimální výše procentní výměry důchodu a základní výměry. Například v tomto roce je minimální důchod 4 810 Kč.
MÝTUS: VYLOUČENÁ DOBA JE OBDOBÍ, KTERÉ SE PRO VÝŠI DŮCHODU NEZAPOČÍTÁ.
FAKT: VYLOUČENÁ DOBA NESNIŽUJE VÝŠI DŮCHODU, ALE NAOPAK JI ZVYŠUJE.
Vyloučené doby (např. dočasná pracovní neschopnost, péče o dítě do 4 let věku nebo závislou osobu) mají na výši důchodu pozitivní dopad. Počet vyloučených dnů se odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků, díky čemuž je tento průměr vyšší.
MÝTUS: POKUD ČSSZ NEEVIDUJE URČITOU DOBU ZAMĚSTNÁNÍ, NEZAPOČÍTÁ JI DO DŮCHODU A NELZE TO ZMĚNIT.
FAKT: DOBU POJIŠTĚNÍ EVIDOVANOU U ČSSZ SI LZE OVĚŘIT. NEEVIDOVANOU DOBU LZE DODATEČNĚ DOLOŽIT.
Údaje pro výpočet důchodu je možné zjistit online. Případnou chybějící dobu pojištění je možné doložit i zpětně. Vzniklý rozdíl ve výši důchodu lze doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.
MÝTUS: PRÁCE PŘI INVALIDNÍM DŮCHODU MÁ POZITIVNÍ VLIV NA VÝŠI TOHOTO DŮCHODU.
FAKT: PRACÍ PŘI INVALIDNÍM DŮCHODU SE TENTO DŮCHOD NEZVYŠUJE.
Invalidní důchod se nepřepočítává za práci vykonávanou souběžně s jeho pobíráním. Zvýšení důchodu přichází v úvahu pouze při zvýšení stupně invalidity. Práce vedle invalidního důchodu může však pozitivně ovlivnit nárok na budoucí starobní důchod.
MÝTUS: NA SOUČASNÉM DŮCHODOVÉM SYSTÉMU NENÍ TŘEBA NIC MĚNIT.
FAKT: REFORMA DŮCHODŮ JE ZCELA NEZBYTNÁ, STÁVAJÍCÍ SYSTÉM JE VÝHLEDOVĚ NEUFINANCOVATELNÝ.
Stát se musí chovat zodpovědně a musí předejít naprostému kolapsu důchodů, který by v budoucnu nastal.
MÝTUS: DO DŮCHODU SE AUTOMATICKY ZAPOČÍTÁVÁ CELÁ DOBA EVIDENCE UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ NA ÚŘADU PRÁCE.
FAKT: DO DŮCHODU SE ZAPOČÍTÁVAJÍ MAXIMÁLNĚ 3 ROKY EVIDENCE NA ÚŘADU PRÁCE BEZ POBÍRÁNÍ PODPORY.
Doba vedení v evidenci Úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let (resp. jednoho roku, jde-li o dobu před dosažením věku 55 let). Doba, po kterou tuto podporu pobíral, se započítává v celém rozsahu. Obě tyto doby jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 %.
MÝTUS: ZA DVA ROKY JSEM MĚL JÍT DO DŮCHODU A TEĎ MI TO POSUNOU NA 68 LET.
FAKT: NEBOJTE SE. POSUNUTÍ ODCHODU SE NETÝKÁ DNEŠNÍCH PADESÁTNÍKŮ.
Odchod do důchodu v 68 letech je skutečně návrh, který dnes máme na stole. Tato věková hranice by se podle parametrů, se kterými momentálně pracujeme, týkala lidí narozených v roce 1989 a mladších.
Také není pravda, že Česká republika bude mít nejvyšší věk odchodu do důchodu z celé EU. Už dnes má řada západních zemí budoucí hranici důchodového věku díky reformě posunutou. Zatímco v České republice by v roce 2070 mohl být důchodový věk 68 let, například v Nizozemsku to bude téměř 70 let, v Itálii 71 let a v Dánsku dokonce 74 let. A to se zde bavíme pouze o státech, které již svůj důchodový systém reformovaly. Je pravděpodobné, že k úpravám dříve či později budou muset přistoupit všechny státy EU.
