Říká se, že střeva jsou centrem zdraví a také druhý mozek, takže bychom jim měli věnovat dostatečnou pozornost a starat se o ně. Jak? Příjmem vhodných potravin, které zdraví střev podpoří. Co zařadit do jídelníčku?
Fermentované potraviny se v poslední době těší velké oblibě nejen kvůli své chuti, ale i dopadům na zdraví. Fermentací se zvyšuje množství probiotik a právě díky tomu jsou fermentované potraviny a nápoje zdraví přínosné a pro náš mikrobiom přináší samá pozitiva.
Zelenina a ovoce jsou pro střeva velmi prospěšná, protože obsahují velké množství vlákniny. Prokázalo se, že zejména jablka a borůvky jsou zodpovědné za zvyšování přínosných bifidobakterií. Dostatečné množství vlákniny najdete v ovesných vločkách nebo v luštěninách. Mezi další střevům prospěšnou zeleninou patří chřest, artyčok, pórek nebo brokolice.
Blahodárný kefír je také fermentovaný výrobek, který obsahuje velké množství probiotik. Obsahuje řadu vitamínů (B, C, A, K) a minerálních látek. Dále obsahuje hořčík, vápník, draslík, ale i kyselinu listovou. Zařaďte kefír klidně i jednou denně a těšte se z dobře fungujících střev. Dejte si pozor na ochucené kupované kefíry, které obsahují velké množství cukru. Raději si kefír sami doma smíchejte s ovocem a přidejte sladidlo, jako je třeba čekankový sirup.
Lidé mají nedostatečný příjem luštěnin obecně, přitom je stačí jíst dvakrát týdně, abychom do sebe dostali potřebné množství vlákniny. Ta je totiž pro zdraví střev opravdu nezbytně nutná. Zařaďte do svého jídelníčku čočku, cizrnu, hrách, fazole nebo sóju.
Nemáme teď na mysli vývar z bujónu, ale poctivý, dlouho tažený vývar z kostí. Ten obsahuje kolagen, který je dobrý nejen pro zdravou a pružnou kůži, ale i zdravá střeva. Zejména, pokud máte narušenou střevní bariéru a jste po nemoci, byste měli do jídelníčku zařadit větší množství vývaru.
Česnek a cibule nejen, že působí protizánětlivě, ale dokonce jsou považovány za protirakovinotvorné potraviny. Česnek dokonce dokáže preventivně působit proti střevním zánětům.
Další zajímavosti a podrobnosti si můžete přečíst v článku paní prof. E. Kubala Havrdové “Ovlivňuje složení mikrobiomu vznik roztroušené sklerózy?“
