Kouření může způsobovat těžký deficit vitaminu D, jehož význam pro imunitu vešel během covidové pandemie v relativně širokou známost. Je uváděn jako rizikový faktor pro vznik neurodegenerativních onemocnění, včetně roztroušené sklerózy. A stojí také za příčinou karcinomu plic u 90 % případů.
Stresové situace zvyšují u závislých jedinců potřebu sáhnout po droze a platí to i u tabákových výrobků. Představa, že kouření vede k psychické pohodě, je mylná. Lidé trpící psychickými poruchami kouří dvakrát až třikrát častěji ve srovnání s běžnou populací. Kouří navíc větší počet cigaret než ostatní kuřáci, inhalují hlouběji a déle, přičemž také vynakládají nezanedbatelné objemy finančních prostředků, a prohlubuje se tak jejich sociekonomická nestabilita, strádání a chudoba, což je dalším zdrojem stresu a udržujícím faktorem onemocnění.
Kouření negativně ovlivňuje imunitní a endokrinní systém včetně reprodukčních orgánů, zvyšuje riziko vzniku alergií, způsobuje nemoci trávicího traktu, zpomaluje hojení, zvyšuje pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy nebo vzniku katarakty.
„Odhaduje se, že až 45 % prodaných cigaret je spotřebováno lidmi, kteří trpí nějakou formou duševní poruchy. Nejčastější příčinou úmrtí psychicky nemocných jsou pak kardiovaskulární onemocnění, na jejichž vzniku se kouření významně podílí, a dochází ke zkrácení jejich průměrné délky života o 10 až 25 let oproti běžné populaci,“ říká přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN docent Martin Anders, který zároveň zdůrazňuje, že u osob trpících schizofrenií může kouření zhoršovat neurodegeneraci spojenou s tímto onemocněním. Jako pozoruhodná se jeví skutečnost, že v léčbě depresivních a úzkostných poruch má ukončení kouření podobný vliv jako podávání antidepresiv.
Docent Anders dále konstatuje, že kouření zvyšuje riziko vzniku řady neuropsychických onemocnění – demence a dalších kognitivních postižení, schizofrenie, depresivních poruch, úzkostných poruch nebo dokonce i sebevražedného chování.
„Kouření podporuje zánětlivé procesy a zvyšuje oxidativní stres, čímž způsobuje strukturální nebo funkční změny v centrálním nervovém systému. Kouření také snižuje aktivitu některých enzymů, které metabolizují neurotransmitery, tedy přenašeče nervových vzruchů,“ říká docent Anders.
„Tzv. doutnající zánět je spojen se zvýšenou produkcí prozánětlivých cytokinů (TNF, interleukin 6), které jsou schopny spouštět procesy vedoucí ke změně chování známé jako ‚sickness behaviour‘. Aktivace specifických enzymů, omezení tvorby serotoninu, melatoninu a dopaminu a současně toxicita vznikajících látek typu kyseliny chinolinové, které mohou usmrcovat neurony, to vše je příčinou změny chování jedince. Pokud ještě zohledníme negativní vliv na vznikání nových mozkových buněk, je možné vysvětlit řadu neuropsychických následků kouření u většiny konzumentů,“ vysvětluje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Martin Anders.
Proč vadí kouření u roztroušené sklerózy?
V České republice roztroušená skleróza postihuje asi 22 až 25 tisíc osob. Příčina nemoci je multifaktoriální, na jedné straně je genetická dispozice, mnohočetné drobné odchylky v řadě genů, které se v průběhu dětství a dospívání musejí setkat s faktory zevního prostředí. Jde především o infekci virem Epsteina-Barrové (EBV), nedostatek vitaminu D, různé složení mikrobiomu, obezitu nebo právě – o kouření. „Kouření jako rizikový faktor je zkoumáno dlouhou dobu. Dnes máme jasné důkazy, že aktivní i pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku nemoci a zhoršuje průběh u pacientů již diagnostikovaných. Přispívá k těžšímu klinickému průběhu a výraznějším nálezům na magnetické rezonanci mozku,“ říká docentka Dana Horáková z Centra pro demyelinizační onemocnění na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN.
Jako jeden z mechanismů, jak kouření dopadá na imunitní systém, uvádí docentka Horáková negativní působení kouření v oblasti plic, kde ovlivňuje složení mikrobiomu a funkci imunitních regulací ve prospěch prozánětlivých procesů. Z dalších možných mechanismů je zmiňováno zvýšení propustnosti hematoencefalické bariéry, což umožnuje snadnější prostupnost různých toxických látek a imunitních buněk do centrálního nervového systému.
„Velmi zajímává je práce ze Švédska z roku 2022, ve které vědci zkoumali data více než 9 000 pacientů s roztroušenou sklerózou a stejného počtu osob stejného věku bez roztroušené sklerózy. U všech se zjišťovala data o kouření před nemocí a v době jejího vzniku a přítomnost genu souvisejícího se zvýšeným rizikem roztroušené sklerózy. Bylo spočítáno, že ve 13 % lze vznik roztroušené sklerózy připsat kouření. U pacientů, kteří byli současně nositeli rizikových genů, se tento podíl zvýšil na 41 %. Autoři správně poukazují na skutečnost, že kdyby nebylo kouření, tak oněch 13 % nemuselo nemoc dostat. V České republice by to znamenalo odhadem o dva tisíce pacientů méně,“ přibližuje Dana Horáková a dodává: „Vzhledem k tomu, že samotná nemoc není zatím vyléčitelná ani jinak preventabilní, omezení rizikových faktorů, které známe, má zásadní význam. Kouření jednoznačně patří mezi tyto ovlivnitelné faktory.“
Lékové interakce se složkami tabákového kouře
Jednou z mnoha dalších klinických oblastí, kde se lze s důsledky kouření setkat, je farmakoterapie. Podstatu problému vysvětluje doktor Jan Miroslav Hartinger z oddělení klinické farmakologie a farmacie Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN: „Kromě nikotinu obsahuje tabákový kouř také polyaromatické
uhlovodíky. Jejich vlivem dochází k zesílení účinku enzymů, které degradují některá léčiva, a ta se proto při kouření rychleji eliminují,“ shrnuje klinický farmaceut Hartinger, podle něhož se u kuřáka mnohdy musí zvýšit dávka léku k dosažení účinku a někdy může vzniknout dojem, že léčivo nefunguje.
Riziko vzniká také při odvykání kouření, kdy se naopak vylučování léčiv zpomaluje – vrací se na normální úroveň – a může tak dojít k předávkování. Vzhledem k tomu, že se nejedná o vliv nikotinu, dochází k tomuto efektu i v případě, že pacient nahradí cigarety nikotinovými žvýkačkami nebo náplastmi. Doktor Hartinger upozorňuje, že polyaromatické uhlovodíky se vylučují pomalu po týdny až měsíce a nemusí tak být zřejmé, že ke změně farmakodynamiky a farmakokinetiky dochází v důsledku změny kuřáckých návyků.
Tento jev se týká běžně předepisovaných léků, například v léčbě astmatu nebo CHOPN, schizofrenie, deprese. Ovlivněna jsou některá léčiva používaná v léčbě onkologických onemocnění, například v léčbě plicního nebo kolorektálního karcinomu, dále léčiva neurologických onemocnění – amyotrofické laterální sklerózy nebo roztroušené sklerózy, ale také léky na revmatoidní artritidu a další.
„Zmíněné polyaromatické uhlovodíky se dobře vstřebávají, deponují se v organismu a velice pomalu se vylučují. Proto i odeznívání jejich účinku je pomalé, v řádu týdnů. Nelze tedy očekávat, že pokud pacient přestane kouřit, druhý den se to jasně projeví,“ varuje klinický farmaceut.
Škodlivé jsou též možné interakce: podávání beta-karotenu zvyšuje výskyt karcinomu plic u kuřáků. Doktor Hartinger zmiňuje studii, která ukázala, že 20 miligramů beta-karotenu denně zvyšovalo v průběhu osmi let výskyt plicních nádorů o 18 % a celkovou úmrtnost o 8 %. Problematická je také hormonální antikoncepce: u žen kuřaček ve věku nad 35 let je zvýšené riziko vzniku trombózy a tromboembolie,“ varuje doktor Hartinger.
Kouření je nemoc
Profesorka Eva Králíková z Centra pro léčbu závislosti na tabáku při III. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN upozorňuje, že kouření není zlozvyk, ale nemoc (podle MKN diagnóza F17), která označuje „poruchy duševní a poruchy chování v důsledku užívání tabáku“. Pro tuto nemoc existuje účinná léčba a měla by být nabízena a dostupná všem pacientům. „Je zarážející, že to většinou v České republice neděláme – podle Státního zdravotního ústavu v roce 2021 bylo kuřákům, kteří navštívili nějaké zdravotnické zařízení, doporučeno přestat kouřit v 30 % a nabídnuta léčba jen v 7 % případů. Nabídku využil nepochybně jen zlomek. Intenzivní intervence byla v České republice vykázána jen 1 200krát. Tedy jen 1 200 pacientů ze zhruba dvou milionů bylo léčeno,“ uvádí profesorka Králíková.
Zdroj: Medicína po promoci
