Podoba zákona se několikrát změnila. Aktuálně chybí jen podpis prezidenta a firmy budou muset zprovoznit systém pro nahlašování podezřelých jednání (whistleblowing). Zákon zatím nepočítá s možností anonymních oznámení, kterých ale bývá většina.
Oznamování se týká protiprávních jednání uvedených v zákoně jako korupce a další trestné činy nebo porušování předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí a další. „Navíc tam byly doplněné přestupky, za které zákon stanoví pokutu s horní hranicí alespoň sto tisíc korun. Takže se tam dostávají třeba i přestupky, které monitoruje inspekce práce, jako nezákonné přesčasy, práce načerno nebo švarcsystém,“ vysvětluje advokátka a partnerka v Deloitte Jaroslava Kračúnová.
Původní skepticismus k zákonu, který české firmy vyjadřovaly, se přitom během posledního půl roku značně proměnil. „Existuje mnoho statistických výzkumů, které ukazují, že se správně nastaveným systémem oznamování lze ušetřit desítky procent na nákladech ve sporech se zaměstnanci a také nemalé částky na samotných příjmech zaměstnavatele,“ tvrdí advokát kanceláře Sedlakova Legal Jiří Hradský.
Co je to whistleblowing
Označuje se tak proces, ve kterém zaměstnanec upozorní zaměstnavatele na podezřelé jednání, o kterém se dozvěděl díky své práci. Připravovaný český zákon implementuje směrnici EU, kterou musejí veřejné subjekty dodržovat již nyní. Lhůta pro přijetí zákona navíc uplynula již předloni v prosinci. Za pozdní zavedení bude muset Česko zaplatit přes 2,5 milionu eur.
Nový zákon se bude týkat primárně všech společností, které mají více než 50 zaměstnanců, platit by pro ně měl začít v prosinci. Pro firmy s více než 250 zaměstnanci přitom pravděpodobně začne platit již v srpnu. Pracovníci tak získají v rámci povinně zřizovaného vnitřního oznamovacího systému možnost nahlásit nekalé a protiprávní jednání, které se ve společnosti děje.
