Roztroušená skleróza sužuje Sandru Szczurovou už deset let. Závažné neurologické onemocnění ji za tu dobu upoutalo na vozík a dvaatřicetiletá žena musela přijmout i fakt, že kvůli progresi choroby ztratila schopnost ovládat nejprve svou pravou a v roce 2019 i levou ruku.
Mladá žena přiznává, že si v té době nedokázala představit, co bude dělat. „Čím dál více mě to ničilo. Po nějaké době mi už moje kreativní tvorba chyběla opravdu hodně. Nebylo co dělat. Tak jsem zkusila malovat pusou. Všechny techniky, které jsem zvládala, jsem se proto v posledních třech letech snažila dělat aktivně ústy (omalovánky, diamond painting, akryl, akvarelové malování). V letech 2020 až 2022 jsem však už žádnou další techniku nepřidala. Už vlastně nezbylo nic, co bych nezkusila. Vyzkoušela jsem i malování pravou hemisférou, malbu tužkou a podobně. Poslední novou techniku jsem zkusila právě v roce 2020 a to byl již zmíněný akvarel, tedy malování vodou. Absolvovala jsem v době covidové online kurz. Bavil mě a hodně mě zase naučil. Tuto techniku praktikuji převážně v omalovánkách pro dospělé, které mají pevný akvarelový papír, a tam je to skvělé, dává to mnoho možností,“ vrací se několik let zpátky Sandra Szczurová a pokračuje: „Loňský rok byl pro mě obdobím velké bolesti, strachu a trochu i bezmoci. Právě proto jsem se rozhodla v rámci výstavy ostravské Rosky v Galerii Mlejn v roce 2022 nabídnout to, co jsem vytvořila v období deseti let své tvorby. Někdy může být deset let obdobím včasného zakončení. Ale kdo ví, třeba před sebou mám ještě dalších deset let,“ napsala tehdy Sandra do textu ke svým výtvarným dílům na už zmíněné výstavě.
Místo v galerii výstava ve fakultní nemocnici
Výstava v Galerii Mlejn měla dlouholetou tradici, ale Sandra je přesvědčena, že pro výstavu výtvarných prací pacientů s roztroušenou sklerózou jsou vhodnější prostory přímo ve Fakultní nemocnici Ostrava. „Proto jsem oslovila Ivu Piskalovou, která spolupracuje s Roskou a navíc pracuje i přímo v nemocnici, jestli bychom nemohli udělat výstavu tam. A povedlo se, průřez mou tvorbou si tak mohli prohlédnout lidé, kteří procházeli prostorami respiria nemocnice. Výstava tu byla až do 25. září a mám na ni hezké ohlasy. Potěšily mě vzkazy návštěvníků, kteří mě podpořili a napsali, že se jim obrázky líbí,“ říká Sandra Szczurová.
Na závěr dodává, že se v posledních letech změnil i její náhled na některé věci: „Jsem moc ráda, že jsem zjistila, že když potřebujete, vždy existuje někdo, kdo vám rád pomůže. Já jsem od sebe nejdříve pomoc odháněla, než jsem pochopila, že mám na ni nárok a právo. Dnes jsem vděčná, že jsem to pochopila a taky že mi ještě někdo chce pomoct. Lituji toho, že jsem ji dříve nepřijala.“
Zdroj: Inspirante.cz, autor: Břetislav Lapisz
