Převážná část novely, která posiluje práva lidí pracujících na DPP a DPČ, nabývá účinnosti již od října letošního roku. Od začátku roku 2024 dohodáři mohou získat nárok na placenou dovolenou.
Čerstvě schválená novela zákoníku práce se významně dotýká pracovněprávních vztahů pro dohodáře, kteří pracují mimo pracovní poměr, konkrétně tedy na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Ve spolupráci s advokátní kanceláří Havel & Partners vám přinášíme přehled nejdůležitějších změn.
1. Rozvrh pracovní doby
Od 1. října 2023 mají zaměstnavatelé povinnost vyhotovit písemný rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na které je pracovní doba rozvržena. Ve stejné lhůtě musí pracovníka informovat při změně tohoto rozvrhu. Novela přitom umožňuje dohodnout si i jinou (typicky kratší) dobu pro seznámení se s rozvrhem.
2. Překážky v práci
Novela řeší také „jiné důležité osobní překážky v práci a překážky v práci z důvodu obecného zájmu“. Dohodáři mají nově nárok na volno z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance. Může jít třeba o narození dítěte, vlastní svatbu (případně svatbu rodiče či potomka) nebo doprovod rodinného příslušníka na zdravotní vyšetření.
Toto volno se navíc bere jako výkon práce pro účely výpočtu dovolené. Náhrada odměny z dohody po dobu těchto překážek však zaměstnancům nenáleží, ledaže bylo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuto jinak nebo jestliže jinou úpravu stanoví vnitřní předpis zaměstnavatele.
3. Informování o obsahu právního vztahu
Nejpozději do 7 dnů od započetí výkonu práce má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci v písemné formě informace například o názvu (jménu) a sídle zaměstnavatele, bližším označení sjednané práce a místa výkonu práce, výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené, době trvání a podmínkách zkušební doby a mnoho dalších. Kompletní výčet těchto povinných informací, který novela oproti původní úpravě rozšiřuje, najdete v § 77a zákoníku práce. Tyto informace mohou být uvedeny také přímo v DPP/DPČ.
4. Právo požádat o pracovní poměr
I přes posílení postavení dohodářů bude pracovní poměr nadále poskytovat zaměstnancům větší jistoty. Proto novela zavádí zaměstnavatelům povinnost poskytnout nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď v případě, že zaměstnanec písemně požádal o zaměstnání v pracovním poměru. Na tuto odpověď má však nárok pouze takový dohodář, který v předchozích 12 měsících v souhrnu u zaměstnavatele působil po dobu nejméně 180 dní.
5. Právo žádat odůvodnění výpovědi
Když dáte zaměstnanci „na dohodu“ výpověď, má možnost vás písemně požádat o odůvodnění. Avšak pouze ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení, a jestliže se domnívá, že výpověď obdržel proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv:
- na informace související s pracovněprávním vztahem,
- na rozvržení pracovní doby,
- na odborný rozvoj,
- na požádání o pracovní poměr.
Zaměstnavatel musí zaměstnanci toto odůvodnění písemně poskytnout bez zbytečného odkladu.
6. Nárok na dovolenou
Zřejmě nejvýznamnější novinkou je nárok pracovníků „na dohodu“ na placenou dovolenou. Ten vznikne v případě, že pracovněprávní vztah dohodáře k zaměstnavateli bude trvat alespoň 4 týdny a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin. Pro účely dovolené novela zavádí tzv. fikci délky týdenní pracovní doby 20 hodin (nevychází ze skutečné týdenní pracovní doby zaměstnance, ale je určena v této délce pro všechny, bez ohledu na to, kolik člověk skutečně odpracuje), a to pro DPČ i DPP. Na toto ustanovení novely zákoníku práce se firmy musí připravit od začátku příštího roku.
Článek vznikl ve spolupráci LMC s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální k začátku října 2023.
