Už je zase nemocné! Tuhle zapeklitou situaci zná většina rodičů malých dětí, ale i zaměstnavatelů. V září děti nastupují do kolektivů a rozjíždí se kolotoč infekčních chorob. Jaká jsou pravidla „ošetřovaček“, jaká opatření přijmout v předstihu a co se skutečně osvědčilo zaměstnavatelům v praxi?
Malé děti prodělají až 20 infekcí za rok
Po nástupu do školky nebo do školy bývají najednou i dosud zdravé děti často nemocné. „Je to normální, dítě přichází do kolektivu z imunologického hlediska nepřipravené. Je proto úplně běžné, když dítě po nástupu překoná za rok deset, patnáct, někdy dokonce i dvacet infekcí,“ uvádí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Nejvyšší nemocnost dětí přichází podle údajů pojišťovny právě krátce po nástupu do kolektivu, v říjnu a listopadu, a také v zimních měsících, konkrétně v prosinci a únoru.
Pro personalisty a HR manažery se tak stává klíčovým úkolem nejen porozumět právním nárokům zaměstnanců na ošetřovné, ale také se naučit tyto situace efektivně zvládnout a minimalizovat dopady na firmu.
Ošetřovačka na malé děti má jasná pravidla
Ošetřovné neboli lidově ošetřovačka je jednou z dávek nemocenského pojištění. Je určená zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří musejí zůstat doma a pečovat o nemocného člena rodiny, zejména o dítě do deseti let. V případě samoživitelek či samoživitelů se vztahuje na děti až do 16 let.
Právní úprava poskytuje potřebnou podporu zaměstnancům, kteří musejí pečovat o nemocné dítě, ale zároveň chrání zájmy zaměstnavatelů tím, že stanovuje jasné podmínky a omezení pro čerpání této dávky.
Kdo má nárok na ošetřovné (OČR) a jaká dodržet pravidla
- Ošetřovné je jednou z dávek českého systému nemocenského pojištění.
- Na ošetřování člena rodiny (OČR) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti (s výjimkami).
- Nárok má i zaměstnanec, který pečuje o zdravé dítě mladší 10 let, např. jestliže jeho školské zařízení bylo uzavřeno (třeba z důvodu pandemie, havárie, živelní katastrofy apod.).
- Aby mohl člověk čerpat ošetřovné, musí být účasten nemocenského pojištění.
- Pokud jde o zaměstnance, tato účast vzniká v den nástupu do zaměstnání a zaniká dnem skončení pracovního poměru.
- Dalším pravidlem je, že osoba, o kterou zaměstnanec pečuje nebo ji ošetřuje, s ním musí žít ve stejné domácnosti. S výjimkou ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé, sourozence nebo manžela/manželky.
- O vystavení Rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, případně krajská hygienická stanice (například v případě karantény). Zaměstnanec je povinný tiskopis neprodleně předat zaměstnavateli.
- Zaměstnavatel musí předat potřebné podklady pro výplatu ošetřovného příslušné správě sociálního zabezpečení, která příspěvek vyplácí.
- Zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance po dobu jeho nepřítomnosti, pokud předložil Rozhodnutí o potřebě ošetřování.
- Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je i v době, kdy rodič je v dočasné pracovní neschopnosti nebo ošetřuje či pečuje o dítě mladší než 10 let, případně ošetřuje jiného člena domácnosti.
- Jelikož zaměstnanec, který čerpá ošetřovné, není sám nemocný, nemá nijak omezené vycházky (pokud zvládá zajistit plnohodnotnou péči o dítě či nemocnou osobu). Správa sociálního zabezpečení tedy v tomto případě zaměstnance běžně nekontroluje.
Výše ošetřovného
- Ošetřovné se vyplácí od prvního dne ošetřování člena rodiny, ale maximálně po dobu 9 kalendářních dnů (počítají se tedy i víkendy, stejně jako u nemocenské).
- Rodiče se mohou v průběhu ošetřování jednou prostřídat, ale maximální doba ošetřování se tím neprodlužuje.
- Výše ošetřovného činí 60 % z denního vyměřovacího základu.
- Výpočet tohoto základu zahrnuje především průměrný denní příjem za rozhodné období,
- kterým je obvykle 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy vznikla potřeba péče.
- Tento základ je následně snížený o redukční hranice (existují 3), jež se každoročně mění. Tak vznikne redukovaný denní vyměřovací základ.
- Správa sociálního zabezpečení vyplácí ošetřovné na dítě či nemocnou osobu nejpozději do
- 1 měsíce, který následuje po dni, kdy jí byly doručeny řádně vyplněné podklady.
Pokud je od začátku jasné, že péče o člena rodiny či dítě bude trvat déle než 9 kalendářních dní, lze si zažádat o dlouhodobé ošetřovné.
Slouží zaměstnancům, kteří se starají o blízké nejčastěji s vážnou chorobou nebo po těžkém úrazu.
- Tento příspěvek jim poskytuje přiměřenou náhradu běžného příjmu, aniž by přišli o práci nebo museli celou dobu čerpat dovolenou.
- Aby bylo dlouhodobé ošetřovné uznané, je kromě účasti na nemocenském pojištění nutné doložení hospitalizace ošetřované osoby, která trvala minimálně 4 po sobě jdoucí kalendářní dny, nebo je potřeba lékařsky potvrzená celodenní péče
- v domácím prostředí alespoň po dobu 30 dnů následujících po propuštění z nemocnice.
- Poslední podmínkou je souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče pro člověka,
- který se o ni bude starat a dávku pobírat.
- Tuto dávku může zaměstnanec čerpat až po dobu 90 kalendářních dní.
Zdroje: MPSV, ALMA Career, Kancelář VO
