Včasná první pomoc zachraňuje životy. Co dělat, když kolega či kolegyně v práci nedýchá, když se dusí, když krvácí? Dobrá zpráva je, že první pomocí nelze ublížit a že její základní principy jsou vlastně jednoduché.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech i na jejich pracovištích. Proto je dobré být připraveni na různé události. Včetně situací, kdy jde o život. A do takové přípravy určitě patří znalost pravidel první pomoci.
Nejlepší by samozřejmě bylo je nikdy nemuset použít. Ale čím více lidí v práci je bude znát, tím větší je pravděpodobnost, že v krizové situaci všichni nezamrznou a nebudou tápat.
Dobrým začátkem, jak rozšířit povědomí o první pomoci mezi kolegy a kolegyněmi, je online kurz první pomoci od lékaře záchranné služby Marka Dvořáka, který s „rychlou“ jezdí i létá dvacet let. Jaké základní principy je užitečné si osvojit?
Nejprve se rozhlédněte
Představte si krizovou situaci, někdo kousek od vás je v ohrožení života, srdce máte v krku, puls nabírá zběsilé obrátky. To první, co ale v takové situaci musíte udělat, je na deset sekund se zastavit, zklidnit, rozhlédnout se. Je situace bezpečná? Nespadne na mě něco, nedrží se postižený člověk elektrického kabelu? Nejde jen o život druhého, ale i o ten váš.
Následně si řekněte u ostatních o pomoc. Budete ji potřebovat. Lepší je oslovit člověka adresně, třeba kolegu z účtárny: „Honzo, pojď sem, musíme mu pomoct.“ Na obecné výzvy lidi většinou nereagují.
Zároveň zavolejte 155. Připravte si své jméno, popis situace a adresu. Pokud jste sami, dejte telefon na hlasitý odposlech, operátor vás povede.
„Většina stavů počká do příjezdu záchranky,“ říká Marek Dvořák. „Jsou čtyři výjimky: zástava oběhu, když druhý nedýchá po úderu do hlavy, dušení cizím tělesem a masivní krvácení.“
Čím začít první pomoc
Nejdříve je potřeba zjistit, zda postižený člověk reaguje a dýchá. Oslovte ho, mluvte na něj. Pokud nedostanete odezvu, zatřeste mu rameny. Nic? Položte ho na záda na rovnou tvrdou podložku.
Jednu ruku mu dejte na čelo, druhou pod bradu a bradu mu jemně zakloňte. Měla by směřovat vzhůru, člověk se má dívat za sebe. Tím mu uvolníte dýchací cesty. Následně pozorujte, zda se mu zvedá hrudník a jestli na své tváři cítíte vzduch vycházející z jeho plic.
Jakmile člověk nereaguje a nedýchá, je nutné zahájit resuscitaci. Mozek bez vzduchu vydrží jen pár minut. Záchranka to nejspíš tak rychle nestihne.
Vyvracíme mýtus číslo 1: Nahmatávat puls není potřeba. Neztrácejte tím čas!
Jak na resuscitaci
Resuscitace u dospělého spočívá pouze v masáži srdce. Klekněte si z boku člověka, najděte prostředek jeho hrudníku, propleťte prsty a stlačujte 5 až 6 centimetrů hluboko 100 až 120× za minutu. Pro rytmus pomáhá třeba Stayin’ Alive od Bee Gees.
Pokud stále nereaguje a nebrání se, určitě pomoc potřebuje. Pozor, i trénovaný záchranář vydrží masáž srdce zhruba jen dvě minuty. Je potřeba se s někým střídat, třeba s Honzou z účtárny. Pokračujte až do příjezdu zdravotníků.
Na mnoha pracovištích už dnes mají takzvaný AED, automatizovaný externí defibrilátor. Pokud ho nemáte, doporučte ho do firmy koupit. Přístroj má intuitivní ovládání a sám pozná, zda postižený potřebuje elektrický výboj. Dobré je také alespoň jednoho člověka ve firmě proškolit v zacházení s ním.
Také po zástavě dechu po zásahu do hlavy je klíčové uvolnit dýchací cesty, jinak může mít i obyčejný otřes mozku fatální následky. Jestliže člověk nereaguje a nedýchá, zahajte resuscitaci. Když zvrací, obraťte ho na bok.
Vyvracíme mýtus číslo 2: Zapomeňte na vytahování zapadlého jazyka, je to k ničemu. Položte člověka na záda a zakloňte mu hlavu.
Když se druhý dusí
Při dušení cizím tělesem jde o sekundy, maximálně o minuty. Většinou se to stává při jídle, v práci třeba při obědě, člověk začne kašlat a je velká pravděpodobnost, že cizí předmět vykašle. Když se to nepovede, je nutné mu pomoci. Stoupněte si k němu z boku a dejte mu pořádnou ránu mezi lopatky. Může jich být až 5.
Pokud dušení nepřestává, je třeba přistoupit k Heimlichovu manévru. Stoupněte si člověku za záda, jednu ruku mu dejte mezi konec hrudníku a pupek, druhou si ji chytněte a vší silou zatlačte směrem k sobě a nahoru. I toto můžete provést až 5×. „Heimlicha“ ovšem není možné dělat těhotným ženám.
Jestliže se člověk dusí bez toho, že by spolkl nějaký předmět, může jít o projev nějaké nemoci. Zjistěte, zda u sebe nemá medikaci nebo třeba adrenalinové pero.
Masivní krvácení
I zde visí život na vlásku a je to otázka sekund. První pomoc je ale jednoduchá a intuitivní. Je potřeba krvácení zastavit, jakkoli to jde.
Rukama tlačte do rány, ideálně v rukavicích. Pokud je rána povrchní, stačí ji pak něčím převázat. Pokud je hluboká, je nutné ji něčím vycpat, nejlépe obvazem.
Vyvracíme mýtus číslo 3: Jestliže je v ráně cizí předmět, například kovový nástroj, nevytahujte ho.
Svědkem bouračky
Jestliže jste třeba na služební cestě svědkem dopravní nehody, zastavte auto, pusťte blinkry a i tady nejdřív rychle vyhodnoťte situaci. Jde také o vaše bezpečí. Vystupujte opatrně a v reflexní vestě, kterou je vhodné vozit ve dveřích auta.
Všimněte si počtu zraněných, operátor na záchrance se na to bude ptát. Pomozte vystoupit z nabouraného auta tomu, kdo je toho schopen. Pokud je někdo zaklíněný, pokuste se aspoň zastavit krvácení.
Vyvracíme mýtus číslo 4: Pokud lze zraněného v bezvědomí vyndat z nabouraného auta, vytáhněte ho. Pravděpodobnost, že mu „hnete s páteří“, je minimální. Důležitější je zjistit, jestli dýchá, případně zahájit resuscitaci.
Zdroj: Alma Career Czechia
