Na nohách běžky, ale než běh, tak spíš pěšky. Již několikátý rok vyrážím s mými milovanými ženami na přechod na běžkách, nejčastěji na Vysočinu, malebný to kout naší vlasti. Děti, manžely, psy i kočky necháváme doma. Je nás celkem 11, nášprůměrný věk je 43 let, počet dětí celkem 24, počet psů 4, počet koček 4, váha
50 až 80 kg. 🙂 V pátek po práci vlakem směr Nové Město a pak často s čelovkou,
protože už bývá tma, směr nocleh.
Každá necháváme za
sebou své bolesti, slzy, starosti a dva a půl dne se věnujeme pouze sobě,
smějeme se a probereme vše možné i nemožné, naše manžely, děti, recepty, knihy,
filmy… Průměrně se známe 25 let, do hor vyrážíme 2x ročně, buď s holemi
v rukou do hor českých a slovenských, nebo na zimní přechod
s běžkami. Přechodový věk se blíží, ale to neřešíme, protože i ten přejdeme
snad ve zdraví po horách (nebo někdy i s pomocí Lexaurinu :-)).
Vyměňujeme si knihy i recepty, nevyměňujeme
manžely, pokud tedy některý občas nevymění nás za mladší ročník :-), neviděly jsme a neuvidíme „50 odstínů šedi“,
to raději podesáté „Želary“. Hubneme většinou jen měsíc po Vánocích, hned poté,
co jsme si navzájem snědly cukroví, které jako poctivé maminky pečeme a pak
nadáváme, že musíme hubnout. Věříme v přátelství, pomoc druhým, v lásku na
celý život. Vzpomínám na slova kněze: „Nemusíte se milovat po celou dobu, ale
snášet. :-)“ A já dodávám, snášet to dobré i zlé, v nás samotných i v partnerovi.
Věříme ve světlo v dětských očích, v to, že žena byla, je a bude vždy
jiná než muž. A bez mužů to prostě zvládat nechceme, stejně jako naše bábinky,
které jsou pro nás větší star než Angelina Jolie (ovšem ta se nám líbí taky :-)).
Nebojujeme za rovnoprávnost v umývání nádobí
ani v práci, přežily jsme mateřskou ve zdraví a vždy bychom to udělaly
znovu, i s břemenem obav, kam se vrátit po třech až sedmi letech na rodičovské
dovolené. Pochopily jsme, že manažerské schopnosti, odolnost vůči stresu,
flexibilitu a loajalitu nám dalo pracoviště jménem domácnost v daleko větší míře
než vysoké školy, které jsme absolvovaly, od filozofické a ekonomické přes
práva po medicínu. A těch pár let jsme místo například sledováním „Ordinace“
trávily třeba s dětmi na pískovišti nebo organizováním malých dobročinných
bazarů, benefičních koncertů a karnevalů. Večírky s kolegyněmi z práce jsme
na pár let vyměnily za zástěry, vytahané tepláky a halenky pobryndané od dětí,
a když jsme někdy večer brečely únavou, tak jsme vždy věděly, že je to to nejlepší,
jak jsme mohly čas využít. Milujeme knihu „Pán prstenů“ a snažíme se žít podle moudra
čaroděje Gandalfa, tedy jeho tvůrce J. R. Tolkiena: „Jsme pouze pány času,
který nám byl svěřen.“ A tak jsme do jedné přesvědčeny, že naše děti jsou ten
nejkrásnější dar, který nám byl svěřen, a i když někdy do noci lamentujeme,
proč to dítě nespí, a v pozdějším věku zase nespíme proto, že dítě
neslyšíme spát vedle v pokoji, a čekáme na zašramocení klíče, až se nám
milovaná ratolest vrátí, tak prostě ten čas pro ně a rodinný krb byl to nej. Četly
jsme a čteme dětem pohádky, starším třeba „Deník Anny Frankové“, a snažíme se
jim říct, že přes déšť slz (které jsou také často darem) zase uvidí sluníčko a
třeba ještě duhu jako bonus.
Mám RS a někdy bolí i
to pomyšlení, ale mám také úžasné ženy kolem sebe, a to mi dodává sílu
s ní žít i s úsměvem a vděčností.
Kadovánek: Úžasný
likér z bylinek vyrobený dle staré receptury v hospůdce U Janečků
v Kadově u Nového Města na Vysočině. Kdo okusí, je závislý na jeho
popíjení minimálně jedenkrát za rok. 🙂
