Vyjádření prof. E. Havrdové k článku “Znovu objevená kurkuma: Další přírodní všelék?”

Novinkou v sekci Žumpa je informace o článku z časopisu Protiproudu. Článek mimo jiné uvádí, že existují stovky studií, které prokázaly, že toto koření může pomoci řešit celou škálu problémů. Například, že odstraňuje symptomy spojené s cukrovkou II. typu, revmatoidníartritidy a roztroušené sklerózy. Vyjádření prof. Evy Havrdové najdete na www.aktivnizivot.cz/zumpa

Zdravotní pojišťovny od nového roku opět proplácí lázeňské pobyty na čtyři týdny i déle

Nejméně čtyři týdny budou automaticky dostávat děti. Někteřípacienti ale potřebují třeba i šestitýdenní lázeňský pobyt. Zvláště s
dystrofiemi, tedy když jim ubývá svalstvo. To je poměrně častá nemoc a je velmi
progresivní. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní Eduarda
Bláhy se nová pravidla týkají nejčastějších diagnóz, které vyžadují lázeňskou
péči. „Třeba chronické onemocnění kloubů bylo onemocnění, které tvořilo polovinu
všech ortopedických a pohybových diagnóz. Ty tvořily téměř polovinu veškerých
diagnóz vysílaných do lázní,“ konstatuje Bláha.Lázně se zaměřily na samoplátce
a turisty. Kdo chtěl doposud delší lázně, musel si je doplatit ze svého, popisuje
prezident Svazu pacientů České republiky Luboš Olejár.„Dopláceli 15 až 20
tisíc. Záleželo na tom, jestli chtěli jednolůžkové nebo dvoulůžkové ubytování,
jestli chtěli snídani, polopenzi nebo plnou penzi,“ podotýká Olejár.

Všeobecná
zdravotní pojišťovna zaplatila v roce 2013 za lázeňské pobyty 825 milionů
korun.
Za rok 2014 pak vydala miliardu a 250 milionů.„V roce 2015 je plán na
miliardu a 400 milionů,“ upřesňuje možné výdaje na následující rok mluvčí VZP
Oldřich Tichý.

Regulace zavedená za bývalého ministra Leoše Hegera podle Eduarda
Bláhy způsobila lázním v roce 2013 obrovské problémy, které ale letos částečně
odezněly.Svaz léčebných lázní upozorňuje, že se ale provozovatelé těchto
zařízení už před lety začali orientovat na samoplátce a turisty, kteří hledají
wellness služby.„Dnes tato klientela tvoří více než polovinu všech pobytů v
lázních,“ přibližuje situaci prezident Svazu léčebných lázní Bláha.

Za první tři
pololetí roku 2014 přivítali lázně v Česku podle Českého statistického úřadu
celkem 565 tisíc lidí, to je nejvíc v porovnání se stejnými obdobími
předchozích dvou let.Lázeňské pobyty se prodlouží ze tří na nejméně čtyři
týdny, rozhodli poslanci Zdravotní pojišťovny zaplatí lázně většímu počtu
pacientůLázně Velichovky před více než rokem zkrachovaly, teď se připravují na
znovuotevřeníLázně v Třeboni jsou plné. Vrací se do doby před lázeňskou
krizí Lázně Jáchymov překonaly krizi, Češi znovu jezdí na léčebné pobyty

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/_zprava/1438423

Invalidní důchody

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dne 4. 12. 2014 na webových stránkách upřesnila některé nejasné informace o invalidních důchodech.

1. Pokud jsem byl uznán invalidním, musí mi být přiznán invalidní
důchod.

Nikoliv. Nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s
uznanou invaliditou. Nárok na něj vznikne občanovi, který se stal podle posudku
posudkového lékaře okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) invalidním pro
invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a současně získal potřebnou dobu
pojištění stanovenou zákonem o důchodovém pojištění. Získání potřebné doby
pojištění se nevyžaduje jedině v případě, kdy invalidita vznikla následkem
pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zákon neumožňuje, aby invalidní důchod
byl přiznán tomu, kdo již dosáhl věku 65 let nebo splnil podmínky pro „řádný“
starobní důchod. V těchto případech mají lidé možnost požádat o starobní důchod.

Pracovníci OSSZ a ČSSZ v praxi poměrně často řeší případy, kdy sice člověk
byl uznán invalidním, ale invalidní důchod mu nemohl být přiznán z toho důvodu,
že nesplnil důležitou podmínku potřebné doby pojištění. Pokud takový člověk
zůstane bez příjmu, lze mu doporučit, aby se obrátil na příslušné kontaktní
pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR. V jeho působnosti je výplata dávek
státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením a pomoci v
hmotné nouzi. Některé situace, kdy byla zamítnuta žádost o důchod pro nesplnění
podmínky potřebné doby pojištění, lze řešit pomocí doplacení dobrovolného
důchodového pojištění. Účast na dobrovolném důchodovém pojištění může také
pomoci k získání nároku na důchod v budoucnu. Odbornou pomoc v těchto případech
poskytnou vždy pracovníci OSSZ.

2. O invaliditě rozhoduje diagnóza.
Nerozhoduje.
Invalidita je definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to nejméně o 35 %. Invaliditu,
resp. její stupeň stanoví posudkový lékař OSSZ na základě posouzení zdravotního
stavu z doložených lékařských zpráv. Podle míry poklesu pracovní schopnosti jsou
pak rozlišovány tři stupně invalidity. Posouzení invalidity je úzce
specializovaný proces, zdravotní postižení (stanovené diagnózy) musí posudkový
lékař hodnotit jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Čili nehodnotí
se postižení nebo diagnóza, ale jejich funkční dopad na pokles pracovní
schopnosti (v případě invalidního důchodu).

3. Potřebná doba pojištění po nárok na invalidní důchod činí 5
let.

Neplatí vždy. Podmínka doby pojištění pro přiznání invalidního
důchodu je závislá na věku žadatele. U lidí ve věku nad 28 let činí potřebná
doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem
invalidity. U osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší (u osoby
do 20 let je kratší než 1 rok, u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok, u osoby od
22 do 24 let alespoň 2 roky, osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky a u osoby od
26 do 28 let alespoň 4 roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za
splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoli období 10 roků dokončeném
po vzniku invalidity. U lidí starších 38 let je při nesplnění této podmínky
možné splnit podmínku potřebné doby pojištění 10 let v období posledních 20 let
před vznikem invalidity (v takovém případě ovšem nelze potřebnou dobu hledat v
období dokončeném po vzniku invalidity).

4. Invalidní důchod je přiznán natrvalo.
To je mylná
domněnka. Zdravotní stav zpravidla není neměnný. V průběhu času může docházet k
jeho zlepšení nebo naopak ke zhoršení. Z tohoto důvodu posudkový lékař při
stanovení invalidity určí také termín kontrolní lékařské prohlídky. Provádí se
obvykle v intervalu 1 – 3 roky na základě závažnosti zdravotního stavu. Podle
výsledku kontrolní lékařské prohlídky může dojít ke změně invalidity na nižší
nebo vyšší stupeň či posudkový závěr konstatuje, že pokles pracovní schopnosti
neodpovídá invaliditě.
Občan také může požádat o změnu stupně invalidity,
pokud se domnívá, že se změnil jeho zdravotní stav. Výsledkem posouzení však
může být i snížení stupně či oduznání invalidity.

5. Invalidní důchod je přiznán automaticky, pokud je člověk rok na
„nemocenské“.

Nikoliv. Řízení o přiznání invalidního důchodu se
zahajuje výhradně na žádost občana. Pokud se člověk domnívá, že jeho zdravotní
stav je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě, má právo podat žádost o
invalidní důchod. Tyto žádosti sepisují OSSZ podle místa trvalého bydliště
žadatele. Za občany, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat
žádost o důchod, ji mohou podat jejich rodinní příslušníci. Potřebují k tomu
písemný souhlas žadatele o invalidní důchod a potvrzení ošetřujícího lékaře.

6. Pokud člověk nesouhlasí se stanoveným stupněm invalidity, nemá
možnost odvolání.

Ani toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Proti
samotnému posudku o uznání/neuznání stupně invalidity sice není možné podat
samostatné odvolání, ale tento posudek je základním podkladem pro vydání
rozhodnutí ve věci žádosti o invalidní důchod. Teprve poté, kdy člověk obdrží
rozhodnutí o invalidním důchodu a nebude souhlasit, může proti němu podat tzv.
námitky, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

7. Invalidní důchod při dosažení důchodového věku automaticky ČSSZ
přepočítává na starobní.

Není pravda. Pokud poživatel invalidního
důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má
možnost prostřednictvím OSSZ podat žádost o starobní důchod. Jestliže vypočtený
starobní důchod bude vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod
přiznán. V opačném případě občanovi náleží nadále invalidní důchod v původní
výši. Lidem, kteří v období, kdy pobírají invalidní důchod (týká se všech stupňů
invalidity), dosáhnou 65 let věku, výplata důchodu nezaniká. ČSSZ ho ze zákona
automaticky transformuje na důchod starobní. Výše důchodu se touto změnou
nemění.
Potřebnou dobu lze získat kdykoliv v průběhu zákonem stanoveného
období, nemusí být tedy získána bez přerušení.

8. Ten, kdo pobírá invalidní důchod, si nemůže přivydělat.
Ne. Lidé s přiznaným invalidním důchodem podle svých možností pracovat
mohou. Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by
omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. Poživatelé všech
tří stupňů invalidních důchodů tedy mohou využít svůj zbývající pracovní
potenciál a podle svých možností pracovat (neboli jsou v možnostech výkonu
zaměstnání omezeni svým nepříznivým zdravotním stavem). Fakticky jsou výdělkově
omezeni ti pojištěnci, kteří s ohledem na svůj zdravotní stav nejsou schopni
výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Tato skutečnost je vždy
uvedena v rozhodnutí o invalidním důchodu.

9. Pobírání invalidního důchodu se započítává do potřebné doby
pojištění pro nárok na starobní důchod.

Ano, ale jen v zákonem
stanoveném případě, záleží totiž na stupni invalidního důchodu. Pro nárok i výši
starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro
invaliditu třetího stupně (dříve plného invalidního důchodu). U lidí, kteří
pobírají (nebo v určitém období života pobírali) invalidní důchod pro invaliditu
prvního nebo druhého stupně (dříve tzv. částečný invalidní důchod) právní úprava
předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou vykonávat
práci, kterou jim jejich zdravotní stav umožní. Pokud ale nevykonávají (nebo
nevykonávali) činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání
tohoto důchodu se do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně
ovlivnit budoucí nárok na řádný starobní důchod nebo jeho výši.

10. Ošetřující lékař doporučuje přiznání invalidního důchodu a
konstatuje vznik invalidity.

Není pravdou, že ošetřující lékař
(odborný či praktický) může potvrdit, že jeho pacient splňuje kritéria pro
přiznání invalidního důchodu z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Tuto
kompetenci má jen posudkový lékař OSSZ, který při posuzování zdravotního stavu
vychází z výsledků vyšetření ošetřujícího lékaře, odborného lékaře a popř. z
výsledku vlastního vyšetření.

Když nemocným běží čas jinak než úředníkům

Přetíženost center, úhradové mechanismy neodpovídající medicínězaložené na důkazech, zpoždění při schvalování nových léků. To jsou jen některé
z problémů, o kterých se hovořilo na parlamentním semináři zaměřeném na
současný stav péče o nemocné s roztroušenou sklerózou. Mimořádně komplexní pohled na problematiku roztroušené sklerózy nabídl seminář, který v půlce listopadu
proběhl na půdě Poslanecké sněmovny. V jednu chvíli se zde sešli politici se
zástupci plátců, pacientů, lékařů i regulačních úřadů.

Roztroušená skleróza představuje nejčastější příčinu invalidizace
mladých lidí. Jde o nemoc nevyléčitelnou, závažnou a přitom relativně častou –
skoro každý má nebo měl ve svém okolí někoho, kdo takto onemocněl. Výjimkou
není ani předseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny prof. MUDr. Rostislav
Vyzula, CSc., který svou osobní vzpomínkou seminář zahájil: „Dětství jsem
prožíval se stejně starou dívkou, která byla mou velmi blízkou kamarádkou. Tato
diagnóza se u ní objevila po dvacátém roce, když už měla dvě děti. To bylo v
sedmdesátých letech. Po dvou desetiletích podlehla komplikacím nemoci. Dnes by
dost možná žila aktivní život. V poslední době zaznamenáváme intenzivní pokrok,
jenž vedl k dnes běžné praxi, kterou je biologická léčba. Ta zásadně mění
prognózu pacientů s roztroušenou sklerózou.“
Nástup biologická léčby ale také znamenal, že se v souvislosti s roztroušenou sklerózou začalo mnohem více hovořit o
penězích – a mluvilo se o nich i v Parlamentu.

Balík peněz je jen jeden Ministerstvo zdravotnictví zde zastupoval náměstek
prof. MUDr. Josef Vymazal, DSc. Ten má k tématu blízko už tím, že je původně
neurolog. Připustil, že podobně jako u jiných chronických onemocnění nejsou při
posuzování přínosu terapie roztroušené sklerózy zohledněny sociální dopady. „Nemám rád, když
se říká, že je to jiný balík peněz. Není, jsou to pořád ty samé prostředky. Ve
spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí hledáme cesty k tomu, aby se
u řady onemocnění pohled na sociální a zdravotní výdaje spojil.“
S nutností takového propojení souhlasí i farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal, Ph.
D., z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA: „Roztroušená skleróza nerespektuje naše umělé hranice mezi
zdravotním a sociálním systémem. Pouze menší část nákladů, které si onemocnění
vyžádá, jde na vrub přímé terapie, u nás je to podle studie COMS jen třetina.
Stejně velké prostředky přitom proudí do sociální oblasti.“ Tento poměr však
není neměnný. Přímé medicínské náklady v průběhu choroby zůstávají stabilní,
náklady nepřímé však spolu s časem a progresí choroby rostou. „I to je argument
pro to, proč je nutné terapeuticky zasáhnout včas a tento růst zpomalit,“
dodává MUDr. Doležal.

V současné době už je při plánování péče o tyto nemocné možné opřít se o
vlastní česká data. Kromě již zmíněné průlomové studie COMS to je hlavně
registr REMUS. Po osmnácti měsících činnosti obsahuje záznamy o pěti tisících
pacientů léčených moderní terapií, v průměru jsou nemocní na léčbě deset let.
„Z této databáze mimo jiné vidíme, jak jsou naši pacienti ekonomicky aktivní.
Po deseti letech od diagnózy je ještě polovina v pracovním procesu,“ uvedl
MUDr. Doležal.

Neléčená choroba zkracuje život průměrně o deset let a především dramaticky
poškozuje jeho kvalitu. „Jak by pacienti dopadli bez léčby, víme z dánských
nebo norských registrů, které fungují už po desítky let a začaly sbírat data v
době, kdy žádná účinná terapie neexistovala,“ popisuje prof. MUDr. Eva
Havrdová, CSc., z Centra pro léčbu demyelizačních onemocnění Neurologické
kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s tím, že pokud jsou nasazeny léky, průběh
nemoci se výrazně zpomaluje a nástup invalidity oddaluje. „Například podle
italského registru léčba posunuje dosažení stupně, kdy pacient neujde 500 metrů
bez opory, v průměru o 4,6 roku v průběhu choroby. Okamžik, kdy potřebuje hůl
na to, aby ušel sto metrů, se oddálí dokonce o dvanáct let. S tím je samozřejmě
spojeno, zda je pacient schopen pracovat – to také něco říká o nákladové
efektivitě léčby,“ dodává prof. Havrdová.

Kde se zastavil čas Přelomem pro české pacienty s roztroušenou sklerózou byl rok 1996, kdy byl v tuzemsku
registrován interferon a prvních 46 nemocných se začalo takto léčit. Od té
chvíle se ovšem indikační kritéria nezměnila. „Nevím, jestli existuje jiný
obor, kde by po tolik let vůbec nedošlo k vývoji,“ komentuje to prof. Havrdová
a pokračuje: „Všechny registrační studie hovoří o pacientech, kteří byli léčeni
pro dvě ataky za poslední dva roky. U nás platí, že nemocný musí mít tři ataky
za dva roky nebo dvě ataky za rok. Jsou to kritéria diskriminační, daná
ekonomickým podtextem, a nemají nic společného s medicínou založenou na
důkazech. Kritéria pro léčbu se u nás u všech léků liší od SPC a od toho, jak
jsou jednotlivé přípravky registrovány v EU. Náš pacient se tak často k léčbě
dostane až v situaci, kdy už to nikdy nemůže být nákladově efektivní. Tady je
velká díra, kterou je třeba s pomocí ministerstva, SÚKL a pojišťoven vyplnit.“
Od r. 2008 je pak k dispozici eskalační léčba – a i zde je podle neurologů ten
samý problém: „Opět ji nemůžeme indikovat podle výsledků studií, nemůžeme
pacienty léčit tak, jak by potřebovali. Přitom v pozdějších stadiích choroby
již invalidizaci nelze ovlivnit, to je možné, jen dokud má pacient rezervy CNS.
Víme, že pacient v Německu nastupuje eskalační léčbu s nižší invaliditou a má
dokonce šanci se zlepšit,“ říká prof. Havrdová.

Na jedné straně tlačí pacienti, na druhé management Výrazně lepší situace je u
nově diagnostikovaných pacientů. Od ledna 2013 platí vládní nařízení, podle
něhož má být u nich léčba zahájena do čtyř týdnů – to je však v praxi téměř
nesplnitelné. Od začátku je v České republice podání moderní biologické léčby
vázáno na centra. Těch bylo zpočátku sedm, nyní jich je patnáct. A jejich
kapacita už dávno přestala stačit. Není v jejich silách postarat se o stávající
pacienty a zároveň absorbovat nově rozpoznané nemocné. „Všechna centra jsou v
tuto chvíli kapacitně přeplněna, nemají lékaře, nemají sestry,“ říká na rovinu
prof. Havrdová. „Každý den volají další pacienti, jestli bychom je nemohli
převzít do péče, a na druhé straně cítíme tlak managementu na omezení počtu
nemocných. Nemáme šanci ten nápor zvládnout. Do budoucna musí být stanoveno, na
kolik pacientů může být jeden lékař. Denně naším centrem projde 140 pacientů a
já mám na den tři až čtyři lékaře. Celkem se staráme o pět tisíc nemocných.“

Fyzioterapeut nesmí být luxus Možná ještě větší problém než nízká kapacita tkví
podle prof. Havrdové už v samotné základní koncepci center. „Byla zřízena jen
proto, aby plátci měli pod kontrolou preskripci drahých léků – nejsou budována
jako místa, kde se soustřeďuje specializovaná komplexní péče a jsou pro ni
vytvářeny podmínky. Stávající centra nemají návaznost na fyzioterapeuty,
ergoterapeuty, sociální pracovníky, psychology. Ti všichni by měli být součástí
našich týmů. Pokud něco takového funguje, tak je to financováno ze zdrojů mimo
veřejné pojištění a je to vnímáno jako nějaký nadstandard.“
Podle prof. Vymazala vedení resortu na tato slova slyší: „Ministerstvo je
připraveno nabídnout podporu pro to, aby statut těchto center byl více ukotven
a mohla pracovat tak, jako podobná pracoviště ve vyspělých zemích. Bude muset
být posílena i kapacita center, případně jich bude muset být více. Musíme s tím
začít co nejdříve, myslím to vážně.“
Jiným bolavým místem je, že chyb+jí zařízení pro nemocné v konečné fázi nemoci.
„To je v Česku jedno a vzniklo z peněz nadace. Mnozí pacienti, kteří byli
diagnostikováni před dvaceti lety a ještě se jim nedostalo moderní léčby, jsou
odkázáni na pomoc druhých – a přitom stále může jít o mladé lidi. Je smutné,
když jim nemůžeme nabídnout nic jiného než krátkodobý pobyt v LDN,“ dodává
prof. Havrdová s tím, že neexistuje ani systematická tvorba pracovních míst.

Důkazy jsou, léky až dlouho po nich… Doc. MUDr. Dana Horáková, Ph. D., rovněž z
centra při VFN, upozornila na další problém – zpoždění, se kterým nové léky
přicházejí na český trh. „Zůstává velká část pacientů, u nichž interferony
nepůsobí dostatečně. Ti potřebují časnou eskalaci léčby. V roce 2006 byl
registrován natalizumab, v roce 2011 fingolimod, opět o dva roky později než
jinde v Evropě. Nevíme, proč naši nemocní musejí čekat tak dlouho, i když jsou
již důkazy na stole.“

Na vstup na trh čeká další skupina léků, a znovu dochází k časovému posunu.
„Například dimethyl fumarát je v Německu registrován od února a od března je k
dispozici nemocným, naši pacienti z této orální léčby profitovat nemohou a
čekají na úhradu. Rok až dva se zdá krátká doba, ale pacienti tento čas nemají,
pro ně to znamená ztrátu nervových buněk, kterou už nebude možné zvrátit,“
zdůraznila doc. Horáková.

Zdroj: Medical Tribune 2. 11. 2014

Posuzování stupně závislosti u zdravotně handicapovaných

Od 15. listopadu 2014 platí nová metodika, jejímž zásadním přínosem je sjednocení posuzování na první a druhé posudkové instanci, klade důraz na prevenci pochybení při posuzování stupně závislosti a zajištění možnosti rychlé a účinné nápravy v konkrétních případech pochybení. Díky nové metodice posuzování již nebude docházet k případům, kdy například postiženým lidem trvale připoutaným na lůžko nebyl přidělen nejvyšší stupeň u příspěvku na péči.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) tak vychází vstříc potřebám a připomínkám zdravotně postižených občanů a organizací, které je zastupují. Zdravotně postižení mají špatnou zkušenost s posuzováním zdravotního stavu. Častokrát se totiž stávalo, že na jejich handicap nebyl při posuzování brán ohled, protože postižení neodpovídalo nějakým kritériím. MPSV ČR chce posuzování přiblížit realitě, proto vytvořilo metodiku, která by měla rychle napravit dosavadní stav.

Na základě analýzy posuzování stupně závislosti pro účely nároku na příspěvek na péči a po více než dvouletých praktických zkušenostech lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení s novým způsobem posuzování stupně závislosti byl ministerstvem vydán „Metodický pokyn ředitele Odboru posudkové služby pro posudkové komise MPSV“. Jeho obsah reaguje rovněž na připomínky zástupců organizací osob se zdravotním postižením.

Metodika byla do posudkové praxe oficiálně aplikována od 15. 11. 2014 a v krátké době bude vydána rovněž aktualizovaná metodika pro potřeby lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení.

Metodický pokyn upřesňuje posudkové zásady, kritéria a postupy při posuzování stupně závislosti, uvádí řadu konkrétních případů jak přistupovat k hodnocení některých skutečností a dává oporu v neobvyklých situacích a případech. Metodický pokyn je zveřejněn na webových stránkách MPSV ČR, v rubrice Zdravotní postižení.

Tisíce pracovních příležitostí na veletrhu práce Profesia days

Čtvrtý veletrh práce Profesia days poběhne již 22. – 23. 10. 2014 na výstavišti PVA EXPO Praha Letňany. Veletrh bude hostit 104 vystavovatelů nejen z České republiky, ale přijede rekordní počet zástupců z celé Evropy od Švédska po Chorvatsko a od Irska po Litvu.

Návštěvníci mohou bez stresu z pohovoru oslovit zaměstnavatele a získat jednu z tisíců nabízených pozic. Veletrh je také známý díky inspiraci v pracovním životě, proto je připraveno 112 přednášek/workshopů, které povede 100 osobností. Vstup na veletrh i odborný program je ZDARMA.

,,Vystavovatelé hledají uchazeče do všech úrovní pozic z různých oborů. Ze zkušenosti víme, že společnosti na veletrhu hledají především specialisty než by hromadně nabíraly. Je-li firma například typicky maloobchodní, obsazují se zpravidla pozice na centrále. U společností z průmyslu budou mít jistě náskok lidé s technickým vzděláním, ale i zde bývají otevřené různé pozice.“ dodala Zuzana Lincová z Profesia.cz.

,,Veletrh Profesia days je díky širokému portfoliu uchazečů o zaměstnání vhodný téměř pro každou společnost, která na jednom místě může nabídnout své volné pozice, ale například i trainee programy pro absolventy. Díky dvoudennímu trvání tak může být osloveno velké množství potenciálních zaměstnanců.” řekla Lucie Rypáčková, GE Money Bank, a.s.

Inspirovat budou návštěvníky desítky osobností

,,Je-li člověk bez práce, ovlivňuje to všechny oblasti života. Věříme, že veletrh je novým impulsem, jak pro lidi, kteří jsou momentálně bez práce, kteří zvažují kariérní změnu, jsou teprve na začátku své profesní dráhy nebo čelí diskriminaci na trhu práce kvůli věku, zdravotnímu stavu nebo péči o malé děti. Každý rok spolupracujeme s lídry na trhu, abychom přivedli nejen zaměstnavatele, ale i kvalitní řečníky, kteří se podělí o své zkušenosti.“ řekla Kateřina Jaroňová, Profesia days.

Letošní novinkou je rozdělení odborného programu tzv. Cesty úspěchu do 6 zón pro lepší orientaci na veletrhu:

Přednášková zóna – srdcem veletrhu je pódium. Ve 2 přednáškových místnostech firmy představí svou firemní kulturu.

Testovací zóna – nechte si otestovat znalosti cizích jazyků nebo počítačové znalosti.

Vzdělávací zóna – získejte nové znalosti u odborníků nebo sami formou sebevzdělávání.

Poradenská zóna – desítky odborníků se budou návštěvníkům individuálně věnovat.

Rodičovská zóna – pro rodiče malých dětí je připravený dětský a kojící koutek, aby se mohli naplno věnovat hledání práce nebo odbornému programu.

Absolventská zóna – studenti a absolventi získají informace, které jim pomohou k lepší orientaci na trhu práce.

Celý program www.profesiadays.cz/o-veletrhu

Nabídka práce vhodná pro OZP

Daňová poradkyně z Ústí na Labem hledá k sobě výpomoc v oblasti účetnictví a daňového poradenství a to od ledna 2015. Nabízí poloviční úvazek s proměnlivou pracovní dobou, v závislosti na zpracovávání čtvrtletních DPH. Kancelář se nachází v centru Ústí nad Labem, ve 3.patře s výtahem.

Pokud Vás nabídka zaujala, kontaktujte Ing. Martínkovou na j.martinkova/zavináč/volny.cz

Lupénka – nemoc, která postihuje i pacienty s RS

Protože se problematika lupénky týká i některých pacientů s RS, dovolujeme si Vás pozvat na konferenci “O lupénce (ne)jen pro pacienty“.

Konference proběhne 16. října od 14,00 do 17,00 hodin v hlavním sálu zastupitelstva na magistrátu hl. m. Praha, Mariánské náměstí 2, Praha 1.

Na konferenci vystoupí:

  • MUDr. Alena Šteflová, PhD. – Vedoucí kanceláře WHO v České republice
  • Prof. MUDr. Petr Arenberger a MUDr. Monika Arenbergerová – Lupénka a další závažná onemocnění, novinky v léčbě
  • Mgr. Kateřina Sirotková – Mají pacienti s lupénkou nárok na invalidní důchod
  • MUDr. Šedová Liliana – Psoriatická artritida
  • Filip Zoubek – Projekt Navždy

Více informací ZDE

Vstup zdarma. Občerstvení zajištěno.

Svoji účast potvrďte na emailovou adresu dolezalova@nfozp.cz Děkujeme!