A daleko více se to může projevit u pacientů s roztroušenou sklerózou. Narušuje se koordinace pohybu, nejsou stimulovány vnitřní zabezpečující orgánové systémy. Snižuje se zdatnost organismu jako celku. Otevírá se cesta pro vznik závažných nemocí pohybového systému a na ně navazuje celá řada dalších tzv. civilizačních chorob. Hodně lidí, nejen z řad zdravých, si naštěstí začíná uvědomovat, že se musí o sebe starat, že musí být zdraví a soběstační do co nejvyššího věku. U osob s roztroušenou sklerózou by pravidelný pohyb a cvičení pod dozorem zkušených terapeutů měl být více méně pravidlem. Pokud je správný pohybový režim pro mladé a zdravé lidi prokazatelně prospěšný, je pro osoby středního a staršího věku naprosto nezbytný, nutný pro lidi s nejrůznějšími zdravotními problémy a důležitý pro všechny, kteří chtějí být výkonní v práci, v životě a chtějí si udržet samostatnost a nezávislost na pomoci ostatních do co nejvyššího věku. Pohyb dokáže jednak zabránit vzniku nemocí, jednak představuje účinný léčebný prostředek. Proto se dá označit za geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu nemocí. Ale pohyb, stejně jako lék, musí být citlivě dávkován. Pohybový systém představuje naprosto jednoznačně klíčový prvek pro dlouhodobé udržení zdravého organismu. Aktivní a pasivní pohybový aparát vytváří dohromady více jak 60% celkové tělesné hmotnosti. Mezi nervem a svalem existuje úzký strukturální vztah. Každá svalová buňka je spojena s centrálním nervovým systémem a citlivě reaguje na jeho příkazy. Mozek je v každém okamžiku obsáhle informován o úrovni napětí svalu, stavu jeho metabolismu i o jeho aktuálních požadavcích a potřebách. Každý svalový stah je signálem pro srdce, plíce, játra a další orgány a nutí je k činnostem, podporujícím svalovou aktivitu.

Jak se projeví nedostatek svalstva?

Při dnešním způsobu života ztrácíme přibližně 2– 4 kg svalů za životní dekádu. Ztráta svalstva vede nejen k celkové ochablosti, k inaktivaci nervových vláken, ke změně tvaru těla, ale i k poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Snížený výdej energie má za následek řadu problémů, jako je obezita, inzulínová rezistence, hypertenze, metabolický syndrom a další zdravotní poškození. Nedostatečně stimulované svalstvo je příčinou celé řady potíží s pohybovým systémem, bolestí zad, špatného držení těla… U lidí, trpících RS sice obvykle nedochází ke zničení vláken nervové soustavy, ale k demyelinizaci nervových vláken a právě rozpad myelinu mění přirozený pohyb iontů, takže vlákno již nemůže přenášet nervové impulsy. Výsledkem může být ztráta funkcí, jako jsou pohyb, vjemy, mravenčení až paralýza, ale také inkontinence, problémy s chůzí, svalová slabost, ztráta rovnováhy, nestabilita, selhávání koordinace atd. Udržení vysokého množství tzv. rychlých svalových vláken, která se zapojují do činnosti kontrolovaným cvičením se zátěžemi, může v řadě případů tyto závažné potíže odsunout o několik let nebo zpomalit průběh nemoci. „Sval je jen součástí řetězu orgánů a orgánových systémů, který je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek“ (Fleischmann, Linc, 1970). Pokud je tímto nejslabším článkem sval, je slabý celý organizmus. Pohyb je tedy od našeho života naprosto neodlučitelný. Je základní vlastností každé živé hmoty. Jinak řečeno, každý z nás si musí najít důvod, proč vědomě zařadit do svého denního režimu odpovídající množství tělesné zátěže. Je třeba vytvořit z pohybové činnosti naprosto nezbytnou součást života.

Proč právě posilování zařadit do svého pohybového režimu?

Za základ rozumného celoživotního pohybového režimu považuji individuální posilovací program. Ten zabrání ztrátám svalové tkáně, sníží pravděpodobnost vzniku svalových nerovnováh, udrží vysokou hladinu výdeje energie a sníží riziko vzniku zranění při většině ostatních aktivit. Vysoká úroveň zdatnosti nám pak umožní bezpečnou účast na většině dalších pohybových činností a sníží například i rizika pádu a ztrátu rovnováhy. Cvičení se zátěžemi-posilování je aktivita, kterou lze ovlivnit tvar těla, zpevnit problémové oblasti a změnit kompozici těla, vybudovat svalstvo a zlepšit silové schopnosti, tím ovlivnit metabolismus a vytvořit základ pro zdraví, zlepšit kvalitu života, zvýšit sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti. Pohybová zátěž ale musí být přiměřená okamžitým možnostem konkrétního organismu, musí být pravidelná a soustavná. Výběr pohybové aktivity závisí na předchozí zkušenosti, aktuální úrovni zdatnosti, zdravotním stavu, pohlaví, věku a řadě dalších aspektů. Posilování má tu výhodu, že je možné začít v jakémkoliv věku a na jakékoliv výchozí úrovni. Posílení svalů, zároveň zlepšení stravovacích návyků a aktivní život vede k co nejdelšímu zachování pohyblivosti a nezávislosti na pomoci ostatních. Což u lidí s RS zcela nezbytné k zachování kvality života. Toto vše by se mělo dít pod dohledem kvalifikovaných terapeutů a cvičitelů, kteří mohou také poradit, jak cvičit nejen v tělocvičně, posilovně, ale i v soukromí.

Libuše Boháčková M. D.

Tip na posilovnu pro pacienty s RS v Praze: Vrchlického 84, Praha 5 trenér je pacient s RS Martin tel. 775 118 069 odborný garant dr. Libuše Boháčková M.D.