Sázava, zámek, bývalý klášter (NKP)

Středočeský kraj

Klášter, založený knězem Prokopem na popud knížete Oldřicha, je doložený již počátkem 11. století. Podle jedné z legend se Prokop, poustevník žijící v sázavských lesích, setkal s knížetem, jemuž nabídl v dřevěné číši vodu, která se proměnila ve víno. V místě jeho poustevnické osady společně založili klášter, řídící se tehdy rozšířenými západoevropskými normami mnišských pravidel sv. Benedikta. Avšak v průběhu několika málo let se stal klášter významným centrem slovanské vzdělanosti a kultury se silnou vazbou na východní Evropu, například na Kyjevskou Rus. Ke konci 11. století byli slovanští mniši z kláštera vyhnáni a nahrazeni mnichy latinskými. I oni dále rozvíjeli duchovní život a pracovní činnosti pod benediktinským heslem “Ora et labora” (“Modli se a pracuj”) a vytvořili mnohé důležité památky v oblasti písemnictví, architektury i jiných druhů umění. Jejich zásluhou také došlo v roce 1204 k Prokopově svatořečení. Bohatý mnišský život v klášteře násilně ukončil císař Josef II., když ho v roce 1785 nechal zrušit. V dražbě na počátku 19. století získal objekt nové majitele, kteří se koncem století postarali o rozsáhlé stavební úpravy. Ty zajistily přeměnu kláštera na pohodlné zámecké bydlení s nově přistavenou věží a terasou. Upraveny byly rovněž interiéry. Jako zámecké sídlo sloužila budova poznamenaná stavebními fázemi od románštiny po novorenesanci až do doby jejího zestátnění.Dostupnost a pohyb v areálu kláštera pro osoby se sníženou schopností orientace a vozíčkáře je možná s asistencí. Bez problémů je přístupné nádvoří se zahradou, s pomocí je možné si prohlédnout interiéry – prostor bývalého kláštera a kostel sv. Prokopa. Zrakově postižení si mohou po předchozí domluvě hmatově prohlédnout vybrané exponáty. Bezbariérová toaleta v objektu není, s asistencí je možné využít veřejné WC na nádvoří. Parkování je možné v bezprostřední blízkosti zámku.

285 06 Sázava čp. 72
tel./fax: 327 321 177, 327 321 339
www.spusc.cz/objekty/sazava
sazava@stc.npu.cz

Ratibořice, zámek (NKP)

Královéhradecký kraj

Předchůdcem dnešního zámku, proslaveného románem Babička od Boženy Němcové, je původní barokní zámeček z počátku 18. století, který nechal postavit Lorenzo Piccolomini. V 19. století prošel zámek klasicistní přestavbou. Výraznější změny byly uskutečněny v interiérech, zatímco vnější fasády si částečně uchovaly barokní podobu. V této době byl založen přírodně krajinářský park, který zahrnuje zajímavou stavbu empírového pavilonu. V 19. století, jak dokládá také “Babička”, byl ratibořický zámek velmi oblíbeným sídlem. Sídlili zde členové rodu Schaumburg-Lippe, kteří zároveň obývali i nedaleký náchodský zámek. Právě jim je věnovaná část expozice v přízemí s jejich rodinnými podobiznami z konce 19. a počátku 20. století.Návštěvník na vozíčku může po předchozím ohlášení bez bariér navštívit přízemí zámku s dobově zařízenými salony a sbírkami posledních majitelů, jakož i celý zámecký park s pomníkem “Babičky s vnoučaty” od Otakara Guttfreunda. Park o rozloze 5,58ha je pestrou směsicí dřevin z různých oblastí světa a patří mezi nejvzácnější historické zahrady ve východních Čechách. Součástí prohlídkových okruhů tzv. Babiččina údolí jsou i některé další historické objekty. Pro vozíčkáře je zpřístupněn mlýn a Staré bělidlo, kde jsou na požádání k dispozici mobilní nájezdy. Bezbariérová toaleta v objektu zámku není, parkoviště je v bezprostřední blízkosti se čtyřmi vyhrazenými stáními pro invalidy.

552 03 Česká Skalice
tel./fax: 491 452 123, 491 487 624
www.zamky-hrady.cz
www.ratiborice.cz/mesto/index.htm
sz.ratiborice@tiscali.cz
sz.ratiborice@worldonline.cz

Rájec nad Svitavou, zámek (NKP)

Jihomoravský kraj

Dnešní významný zámecký komplex ve staré osadě Rájec stojí zřejmě na základech středověké tvrze. Na renesanční sídlo nechal tvrz přebudovat rod Drnovických, ovšem roku 1756 objekt zcela vyhořel. Ze zbylého materiálu bylo postupně v těsném sousedství budováno nové sídlo. V 60. letech 18. století zadal hrabě Antonín Josef Salm-Reifferscheidt projekt nové stavby vídeňskému architektovi Marcantoniovi Canevallemu. Současně byla založena i zámecká zahrada, mnohými úpravami prošly veškeré zámecké exteriéry. Na malířské výzdobě se podílel prostějovský malíř František Antonín Šebesta spolu s Kajetánem Schembergerem. Období největšího rozkvětu zažilo zdejší panství za éry Hugo Salma. Všestranně založený Hugo Salm se zasloužil o to, aby se z rájeckého zámku stalo centrum kulturního a společenského života. Mimo jiné se postaral i o vybavení proslulé zámecké knihovny a založení obrazárny. Dnešní podoba zámku reprezentuje typ tehdejší francouzské architektury, dispozičně se jedná o patrovou budovu ve tvaru U s mansardovým podlažím a balkónovým podjezdem v ose čestného dvora. K objektu přiléhá rozlehlá zahrada, která byla v 1. polovině 19. století upravena ve velký přírodně krajinářský park.Zámek je pro návštěvníky na vozíčku přístupný v přízemí. Zde se nacházejí reprezentační místnosti rodiny Salmů – slavnostní jídelna, kabinet rytin, rodinná galerie či bohatě vybavená knihovna s 60 000 svazky. Volně mohou vozíčkáři navštívit zámecký park. Toaleta pro vozíčkáře je na zámku k dispozici, parkoviště se nachází přímo u objektu.

679 02 Rájec – Jestřebí
tel./fax: 516 432 013
www.zamky-hrady.cz
rajec@brno.npu.cz

Raduň, zámek

Moravskoslezský kraj

V místě dnešního zámku bývala středověká tvrz, která je doložená k polovině 15. století. Koncem tohoto století získali zámek Tvorkovští z Tvorkova a Kravař, kteří ho vlastnili téměř nepřetržitě až do poloviny 17. století. V roce 1550 byla zahájena přestavba středověkého sídla na pohodlný renesanční zámek s parkem, rybníkem a skleníky. Zámecký areál doplňoval i pivovar se sladovnou a hospodářský dvůr. Období stavebního rozkvětu vystřídala doba chátrání a celkového úpadku. Do dalšího vývoje zasáhli noví majitelé – Larisch-Mönnichové, za nichž byla stržena zchátralá renesanční stavba a nahrazena novou zámeckou budovou v empírovém slohu. Plány ke stavbě vypracoval opavský architekt K. J. Englisch. Došlo i k úpravám zámecké zahrady ve stylu anglického parku. Dalším majitelem, vlastnící zámek až do konce druhé světové války, se stal anglický šlechtický rod Blücherů. Blücherové Raduň upravovali v romantickém duchu. Vedle hospodářského dvora nechali vystavět empírový ovčín a přibyla také masivní hradební zeť. Do dnešní podoby se zámek vyvinul ještě přístavbou dvou romantických válcových věží v rozích dvora.Bezproblémově přístupné jsou zámecké exteriéry spolu s nově zpřístupněnou zahradou a parkem. Po čtyřech schůdcích je přístupná nově otevřená oranžerie s vchodem ze zahrady. Od příští sezóny se připravuje pomocná prkenná rampa, kterou bude možné na požádání přistavit na schody. Na prohlídku zámeckých interiérů je možné se dostat s pomocí – je nutné vynést vozíček po zhruba třiceti nízkých schodech. Následná prohlídka většiny expozice je pak již bez problémů. Návštěvník si zde může prohlédnout mimo jiné bývalé soukromé apartmá členů rodu Blücherů a rozsáhlou zámeckou knihovnu. Toaleta pro vozíčkáře v objektu není, parkování je možné ve vzdálenosti cca 200m od zámku.

747 61 Raduň
tel./fax: 553 796 119
www.zamky-hrady.cz
zamek.radun@cmail.cz

Plasy, klášter (NKP)

Plzeňský kraj

Monumentální barokní areál cisterciáckého kláštera, založeného před rokem 1146 knížetem Vladislavem II. v údolí řeky Střely, byl původně budován jako bazilika. Za krále Václava I., jenž sám v klášteře pobýval, zažil klášter období rozkvětu. To však bylo násilně ukončeno vypálením husitskými vojsky a rozdáním klášterních pozemků stoupencům císaře Zikmunda. Zcizené pozemky klášter těžce získával zpět, pomohl tomu až císař Ferdinand II. v 17. století. Ke konci 20. let 17. století tak mohla být zahájena velkolepá barokní přestavba celého klášterního areálu. Stavba vznikala na základě plánů architekta Giovanniho Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Nařízením císaře Josefa II. byl však klášter v roce 1785 zrušen; koncem 20. let 19. století pak panství spolu s příslušnými budovami koupil kníže Klement Lothar Metternich. V majetku tohoto rodu zůstal klášter až do roku 1945.Všechny vstupy do místností jsou pro návštěvníka na vozíčku bez bariér, expozice se však nachází v prvním patře. Je nutné vynést vozíček po schodech, následný pohyb po prohlídkové trase je bezproblémový. Jsou zde zpřístupněné mj. prostory konventu, lékárna a barokní knihovna. Další prohlídkové okruhy (sýpka, hrobka Metternichů, výstavy a galerie) jsou ve druhém patře a jsou se schody. Bez asistence si může vozíčkář prohlédnout exteriéry kláštera a přilehlý park. V objektu jsou bezbariérové, speciálně upravené toalety s madly a nájezdovou rampou, parkování je možné cca 100m od kláštera.

Plzeňská 2, 331 01 Plasy
tel./fax: 373 322 174
www.plasy.cz
klaster@plasy.cz

Opočno, zámek (NKP)

Královéhradecký kraj

Na místě dnešního zámeckého objektu byl ve středověku postaven hrad, který je doložen již v Kosmově kronice roku 1068. Za husitských válek byl dobyt a zničen. Poté se zde vystřídala řada majitelů, až v roce 1495 získali zámek Trčkové z Lípy, jeden z nejbohatších rodů v Čechách. Z jejich iniciativy byla z původního hradu vybudována reprezentativní renesanční rezidence. Důležitou roli v těchto stavebních úpravách sehrála zkušenost Viléma Trčky z pobytu v Itálii s její renesanční architekturou. Počátkem 17. století přibyla v zámeckém areálu i míčovna a jednopatrový letohrádek. Součástí letohrádku byla palírna s kořennou zahrádkou kolem. Po vymření rodu Trčků po meči získali zámek Colloredové. Ti iniciovali barokní úpravy na přelomu 17. a 18. století, zřejmě pod vedením stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho. Po sňatku Františka I. Gundakara Colloreda s Marií Isabelou z Mansfeldu došlo k rozšíření jména majitelů na Colloredo-Mansfeld. V jejich držení byl opočenský zámek až do druhé světové války. Současný vzhled interiérů je výsledkem úprav v letech 1903 – 1912, ovlivněných novoromantickým stylem. Instalována zde byla obrazárna Colloredo-Mansfeldů, rozsáhlá knihovna a bohatá sbírka zbraní.Návštěvníci na vozíčku mohou v zámeckém areálu navštívit vcelku bez problémů zámecký park, který vyniká svou malebností a bohatostí. Na rozloze 22ha, v prostředí mnoha vzácných druhů dřevin a rybníčků, najdou návštěvníci oranžerii, altánek a letohrádek. Bezbariérově je dále přístupná vstupní tzv. africká hala a na hlavním nádvoří galerie pod arkádami, kde jsou pravidelně pořádané výstavy současného umění. S pomocí, po překonání schodiště, se mohou vozíčkáři pohybovat po prohlídkových trasách v obou patrech, kde si prohlédnou bohatě vybavené historické interiéry s cennými solitérními kusy mobiliáře, náznakovou expozicí vývoje nábytku, sbírky obrazů, evropské i asijské zbraně, různé etnografické předměty z Afriky a Ameriky i mnohé další. Bezbariérové toalety na zámku nejsou, parkování je možné v bezprostřední blízkosti objektu.

517 73 Opočno
tel./fax: 494 668 216, 494 667 802
http://zamekopocno.hyperlink.cz
www.zamky-hrady.cz
zamek.opocno@tiscali.cz

Nové Město nad Metují, zámek

Královéhradecký kraj

V místě dnešního zámku byla počátkem 16. století založena středověká tvrz. Její zakladatel, Jan Černický z Kácova, ji po ničivém požáru ve 20. letech 16. století prodal Vojtěchovi z Pernštejna. Hrad byl poté renesančně upraven do čtyřkřídlé dispozice s dominantní věží, jež vcelku odpovídá současné podobě zámku, s dodnes pod omítkou uchovanou chiaroscurovou výzdobou (iluzivní malbou) na fasádách. Barokních úprav se sídlo dočkalo po roce 1634, kdy se jeho majitelem stal skotský šlechtic Walter Leslie. Hlavním zájmem byla barokní výzdoba interiérů, na níž se podíleli štukatér Battista Bianchi a malíř Fabián Václav Harovník. Rovněž bylo zvoleno nové uspořádání oken, přibyly nové sály a zámecká kaple. Počátkem 19. století již nebylo sídlo trvale obydleno, což vedlo k postupnému zchátrání stavby. Téměř o sto let později zámek koupili čeští průmyslníci z Náchoda a zahájili rekonstrukci objektu. Jejich cílem bylo vybudování moderního reprezentativního sídla. Stavebními úpravami byl pověřen Dušan Jurkovič. Tomu se podařilo využít původní historické části stavby a začlenit je do nového celku. Na podobě interiérů se podílela celá řada významných osobností české umělecké scény té doby: architekt Pavel Janák, malíř František Kysela, keramička Helena Johnová či výtvarnice Marie Teinitzerová, z jejíž dílny pocházejí gobelíny. Zámeckou zahradu navrhl Jurkovič a přenesl do ní braunovské postavy trpaslíků z Lysé nad Labem.Návštěvníkům na vozíčku je volně bez bariér přístupné zámecké nádvoří, pokladna a výstavní síň v přízemí s pravidelně instalovanými expozicemi. Je zde i prodejna suvenýrů a uměleckých předmětů. Ostatní prostory jsou přístupné s pomocí – komunikace obsahují schody jak v interiérech po prohlídkových trasách, tak i do zahrady. Po vynesení vozíku je možné shlédnout stylové vybavení zámeckých interiérů, české umění, art deco, rodinné sbírky, malby Vojtěcha Sedláčka a další. Za návštěvu stojí i zámecká zahrada, která je dochovaná v Jurkovičově návrhu i s krytým dřevěným přemostěním ve stylu lidové architektury moravskoslovenského pomezí.
Bezbariérová toaleta je v objektu k dispozici, parkoviště je na náměstí cca 100m od zámku.

549 01 Nové Město nad Metují
tel./fax: 491 470 523, 491 470 418, 491 470 159
www.zamky-hrady.cz
www.novemestonm.cz/zamek
zamekkultura@statkybarton.cz
zamek@statkybarton.cz

Nové Hrady, hrad (NKP)

Jihočeský kraj

Středověký hrad byl postaven v místě ještě staršího hradiště. V písemných pramenech je hrad na soutoku Stropnice a Novohradského potoka poprvé doložen k roku 1279. Počátkem 14. století ho vlastnili pánové z Landštejna. Ti ho v 50. letech téhož století prodali Rožmberkům, v jejichž majetku zůstal po více než 250 let. Výrazných stavebních úprav se hrad dočkal po roce 1425, kdy byl dobyt a vypálen husity. Staré opevnění doplnily nové bašty, celý obranný systém byl posílen a podpořen novými stavbami. Dalším destruktivním zásahům se však hrad nadlouho neubránil. V 70. letech 16. století poškodil objekt výbuch střelného prachu, velká věž byla zasažena bleskem a v roce 1590 postihlo město poměrně vzácné zemětřesení. Po krátké éře Švamberků přišli na hrad Buquoyové, kteří se zasloužili o zvelebení sídla a na počátku 19. století přistavili ještě nový dvoupatrový empírový zámek. V letech 1985 – 2000 prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí.Hradní areál je pro návštěvníky na vozíčku poměrně dobře přístupný. Bez větších obtíží se vozíčkáři dostanou na nádvoří, odkud si lze dobře prohlédnout exteriéry. Prohlídkovou trasu je taktéž možné absolvovat, je zde však nutná pomoc při vynesení vozíčku do cca dvaceti schodů. Návštěvníci pak mohou shlédnout historické interiéry včetně buquoyských sbírek, jež zahrnují mimo jiné i dochovaný soubor akvarelových kreseb zachycujících podobu původních interiérů v 19. století. Za návštěvu také stojí blízké Terezino údolí, pojmenované po manželce Johanna Buquoye. Jedná se o krásný přírodní park s dobře udržovanými cestami se vzácnými dřevinami a různými dekorativními stavbami. Toaleta pro vozíčkáře je v hradní restauraci, parkoviště je na náměstí, cca 300m od hradu.

373 33 Nové Hrady
tel.: 386 362 135, 386 361 311
www.zamky-hrady.cz
www.novehrady.cz
novehrady@quick.cz

Nelahozeves, zámek

Středočeský kraj
Zámek vznikl jako renesanční novostavba v 50. letech 16. století pro Floriana Gryspeka z Grysbachu. Stavba byla na čas přerušena, pokračovalo se až počátkem 17. století. Autorem projektu byl Bonifác Wohlmut. V době třicetileté války objekt koupila Polyxena z Lobkowicz, jež se posléze stala jednou z nejmocnějších osobností pobělohorské doby. V majetku Lobkowiczů zůstal zámek až do roku 1948, ti zde však často nepobývali. Oproti mnohým jiným příkladům renesančních staveb byl nelahozeveský zámek ušetřen pozdějších radikálních stavebních úprav a dodnes tak reprezentuje významnou ukázku stavitelství této epochy u nás. Stavba na vysokém kamenném soklu je zdobena nárožní bosáží a sgrafitovým dekorem s lunetovou římsou. Podoba interiérů se až na výjimky nedochovala, jedním z mála autentických je tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a nástropní malbou. V roce 1914 utrpěla již dlouho neobývaná stavba při požáru – shořely krovy a renesanční dřevěné stropy ve druhém patře. V 50. letech byla na Nelahozeves převezena část roudnických sbírek a posléze zde byla vybudována síň místního rodáka Antonína Dvořáka spolu s expozicí hudebního oddělení Národního muzea. Počátkem 90. let 20. století byl zámek vrácen Lobkowiczům. Dnes jsou zpřístupněna obě patra, nejvýznamnější je sbírka obrazů takových mistrů, jakými jsou Bruegel, Canaletto, Velasquez, Rubens, Veronese a je zde také umístěna jedna z největších sbírek španělských portrétů 16. a 17. století uložených mimo Španělsko. K vidění jsou rovněž staré hudební nástroje a Beethovenovy i Mozartovy rukopisy.Pro vozíčkáře je možný bezbariérový vstup na nádvoří z horního parkoviště přímo u zámku. Sami se mohou volně podívat i do zámecké prodejní galerie. Ostatní komunikace v objektu bezbariérové nejsou, záleží na pomoci asistentů, kam vozíček případně vynesou. V takovém případě může návštěvník shlédnout alespoň část výše uvedeného zámeckého mobiliáře. Bezbariérová toaleta pro vozíčkáře v objektu není.

277 51 Nelahozeves
tel./fax: 315 709 111, 315 709 121, 315 709 122
www.zamky-hrady.cz
rezervace@lobkowicz.cz

Nebílovy, zámek

Plzeňský kraj

Jádro dnešní stavby tvoří renesanční zámeček postavený zřejmě Janem Hradištským z Hořic. Ten byl počátkem 18. století rozšířený a přestavěný do dnešní podoby. Na stavbě z podnětu Adama Jindřicha ze Steinau pracoval stavitel Jakub Auguston mladší, definitivně byla stavba dokončena až za Černínů, kteří přišli na zámek po roce 1715. V té době byla také založena francouzská zahrada. Na bohaté malířské výzdobě interiérů se podílel malíř Antonín Tuvor a vytvořil zde fresku s námětem iluze pozemského ráje. Z původního zámeckého mobiliáře se nic nedochovalo. Původně měly zámek zdobit barokní malby a nizozemské tapiserie. V rámci nově vytvořené expozice bylo zvoleno téma “Přírodní motivy ve výtvarném umění” a k tomuto účelu byly využity sbírkové fondy památkových depozitářů. Byly sem převezeny olejomalby zátiší, nábytek a porcelán s rostlinným dekorem. Rostlinné téma se prolíná i prezentovanou sbírkou grafických listů. V roce 2001 byl zámek zařazen do programu výstav Barokní Čechie.Vozíčkářům je zámek Nebílovy dostupný s pomocí. Pokud je možnost vozík vynést do patra po zhruba dvaceti schodech, po expozici se návštěvníci mohou pohybovat bez větších obtíží. Prohlédnout si tak mohou v předním zámeckém traktu historický nábytek, porcelán, květinové zátiší, grafické listy a další; v zadním traktu velký sál s nástěnnou malbou a dalšími prostorami. Na nádvoří a do zámecké kaple je vstup bez bariér. Po předchozí domluvě je také možné přizpůsobit prohlídku zrakově a sluchově postiženým, kterým je umožněno si vybrané exponáty osahat a podobně. Bezbariérová toaleta v objektu není, parkoviště je přímo před zámkem.

332 07 Nezvěstice
tel./fax: 377 917 090
www.zamky-hrady.cz
nebilovy@mybox.cz