Facebook Twitter Youtube

Náměšť nad Oslavou, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Kraj Vysočina

Čtyřkřídlý renesanční zámek vznikl přestavbou hradu ze 13. století, založeného pány z Lomnice. Ve 2. polovině 16. století se Žerotínové zasloužili o renesanční úpravy. Z této doby se dodnes zachovalo hlavní hradní jádro, zámecká křídla i upravená původní obytná věž. Za doby Žerotínů sloužil zámek jako středisko náboženského a kulturního dění. Na samotné stavbě jsou aplikovány architektonické řády v posloupnosti od toskánského v přízemí, iónského až po korintský ve druhém patře. Na bohaté plastické výzdobě arkád se uplatnil italský kameník Gialdi, který vytvořil i kamennou kašnu se sochou Neptuna na nádvoří. Po bitvě na Bílé hoře vystřídal zámek několik majitelů, posledními a dlouholetými držiteli se v roce 1752 stali členové rodu Haugwitzů. Ti panství spravovali až do konce druhé světové války. I oni podporovali kulturní život na zámku, pěstovali zde malířstvía hudbu. V rámci posledních stavebních úprav došlo ke konci 18. století ke zbourání hradeb a vybudování mostu s barokními plastikami. Současně byl založen i zámecký park. Po roce 1945 zde pobýval při svých návštěvách Moravy prezident Edvard Beneš. Nakonec zde byla instalována stálá expozice gobelínů od 1. poloviny 16. století až do poloviny 19. století.Bezbariérově je přístupné první nádvoří a zámecký park, ostatní zámecké prostory jsou velmi členité, s několika úrovněmi. Během sezóny je na nádvoří zámku restaurace s bezbariérovým přístupem.Zároveň se v zámecké knihovně a na nádvoří pravidelně konají koncerty vážné i folkové hudby, které tak navazují na tradice z počátku 19. století. Do zámecké knihovny se návštěvníci na vozíčku mohou dostat s asistencí – je nutné překonat čtyři schůdky. Toaleta je bezbariérově přístupná, ale šířka dveří neumožňuje vjezd na vozíčku. Parkování je pro invalidy možné na příjezdové cestě k zámku. Na nádvoří a do parku je to odtud cca 100m.

půdorys

675 71 Náměšť nad Oslavou
tel./fax: 568 620 319, 568 620 201
www.zamky-hrady.cz
www.zamek-namest.cz
namest@brno.npu.cz

Náchod, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Královéhradecký kraj

Na základech středověkého hradu, založeného před polovinou 13. století na strategicky výhodném místě, vyrostl postupně ve dvou stavebních etapách zámek. První větší renesanční úpravy byly dokončeny počátkem 60. let 16. století. Po požáru následovaly další renesanční dostavby. Ve 30. letech následujícího století získal náchodský zámek za válečné zásluhy a zradu Albrechta z Valdštejna Francesco Ottavio Piccolomini. Dále pak probíhalo přestavování a opevňování zámku podle plánů Carla Luraga a Giovannniho Pieroniho. Části objektu byly zvýšeny a interiéry ozdobeny náročnou plastickou dekorací. Významný je z tohoto hlediska Španělský sál, kde se nachází oslavná nástropní freska a bohatý štukový dekor. Jsou zde připomenuty události třicetileté války na plátně Pietra Snayerse i portrét Ottavia Piccolominiho od Joachima Sandrarta. Koncem 18. století koupil náchodské panství vévoda Petr Biron. Příležitostně zde pobývala i jeho dcera – Kateřina Vilemína Zaháňská, kterou známe z Babičky Boženy Němcové. Od 40. let 19. století vlastnili zámek členové rodu Schaumburg- Lippe. V interiérech se dochovala ojedinělá kolekce cenných tapiserií s výjevy “Život na venkovském sídle” a z cyklu tzv. Pastorálií. V obrazové sbírce jsou zastoupeny portréty členů rodu Piccolominiů a také soubor barokních květinových zátiší.Interiéry náchodského zámku jsou návštěvníkům na vozíčku poměrně těžce dostupné, obě stávající expozice se nacházejí v patrech, částečná prohlídka by přicházela v úvahu po vynesení vozíčku do schodů. Poté by návštěvník mohl shlédnout stylové zámecké interiéry, rodovou obrazárnu Piccolominiů a další zajímavosti. S menšími obtížemi ale může vozíčkář absolvovat prohlídku zámeckých nádvoří s kašnami včetně výhledu do medvědária se dvěma hnědými medvědy Ludvíkem a Dášou. Po zdolání několika schodů se také dostane do tzv. Piccolominské zahrady a anglického parku. Zajímavá pak může být i projížďka alejí kněžny Kateřiny Zaháňské, jež byla vysázena na konci 18. století a vede směrem od zámku k vojenskému hřbitovu.

půdorys

547 01 Náchod
tel./fax: 491 426 201, 602 883 842
www.zamky-hrady.cz
sz.nachod@worldonline.cz

Mnichovo Hradiště, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Jihomoravský kraj

Předchůdcem dnešního zámku byla tvrz v močálovitém terénu, jež je v pramenech doložená k roku 1437. Nechal ji postavit zřejmě člen větve Vítkovců, Jan z Moravan, jako dobře opevněné sídlo. Okolní bažiny byly později přeměněny v rybníky. Podobu renesančního zámku získal objekt pravděpodobně za pánů ze Žerotína po polovině 16. století. Přeměna na čtyřkřídlou stavbu však probíhala postupně, současně vznikalo i renesanční opevnění s velkými nárožními bastiony. K radikálním stavebním úpravám přistoupli Karel Anton Serényi po roce 1720, který zámek přepatroval, objektu dodal nové fasády s trojosými rizality vstupního a zahradního průčelí s pilastry vysokého řádu. Přibyla také sala terrena a bohatá barokní sochařská výzdoba Jakuba Kryštofa Schletterera a Jana Kristiána Pröbstla. Na malířské výzdobě interiérů se podílel malíř F. Kohl spolu s Mildorferem a Ecksteinem. K původní francouzské barokní zahradě podle návrhu Antona Zinnera přibyl ve 2. polovině 18. století lovecký letohrádek a umělá zřícenina v pseudogotickém stylu.S pomocí je návštěvníkům na vozíčku milotický zámek zpřístupněný v celém rozsahu. Do patra je nutné překonat schodiště, následný pohyb po expozicích je možný. V interiérech si návštěvníci mohou prohlédnout stylové vybavení sálu předků, knihovny, kaple a dalších prostor. Za návštěvu dále rozhodně stojí rozlehlá zámecká zahrada a park. V průběhu roku se zde konají i různé kulturní akce. Toaleta pro vozíčkáře je v objektu k dispozici, parkování pro invalidní osoby je možné přímo na nádvoří zámku.

půdorys

696 05 Milotice u Kyjova
tel./fax: 518 619 643, 518 619 660
www.zamky-hrady.cz
zamek.milotice@cmail.cz

Milotice, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Jihomoravský kraj

Předchůdcem dnešního zámku byla tvrz v močálovitém terénu, jež je v pramenech doložená k roku 1437. Nechal ji postavit zřejmě člen větve Vítkovců, Jan z Moravan, jako dobře opevněné sídlo. Okolní bažiny byly později přeměněny v rybníky. Podobu renesančního zámku získal objekt pravděpodobně za pánů ze Žerotína po polovině 16. století. Přeměna na čtyřkřídlou stavbu však probíhala postupně, současně vznikalo i renesanční opevnění s velkými nárožními bastiony. K radikálním stavebním úpravám přistoupli Karel Anton Serényi po roce 1720, který zámek přepatroval, objektu dodal nové fasády s trojosými rizality vstupního a zahradního průčelí s pilastry vysokého řádu. Přibyla také sala terrena a bohatá barokní sochařská výzdoba Jakuba Kryštofa Schletterera a Jana Kristiána Pröbstla. Na malířské výzdobě interiérů se podílel malíř F. Kohl spolu s Mildorferem a Ecksteinem. K původní francouzské barokní zahradě podle návrhu Antona Zinnera přibyl ve 2. polovině 18. století lovecký letohrádek a umělá zřícenina v pseudogotickém stylu.S pomocí je návštěvníkům na vozíčku milotický zámek zpřístupněný v celém rozsahu. Do patra je nutné překonat schodiště, následný pohyb po expozicích je možný. V interiérech si návštěvníci mohou prohlédnout stylové vybavení sálu předků, knihovny, kaple a dalších prostor. Za návštěvu dále rozhodně stojí rozlehlá zámecká zahrada a park. V průběhu roku se zde konají i různé kulturní akce. Toaleta pro vozíčkáře je v objektu k dispozici, parkování pro invalidní osoby je možné přímo na nádvoří zámku.

půdorys

696 05 Milotice u Kyjova
tel./fax: 518 619 643, 518 619 660
www.zamky-hrady.cz
zamek.milotice@cmail.cz

Manětín, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Plzeňský kraj

V základech dnešního manětínského zámku jsou ukryté zbytky dřívější tvrze a kláštera, který v tomto místě nechali postavit johanité. Později, zřejmě koncem 16. století, zde nechal Jeroným Hrobčický z Hrobčic postavit zámek. V průběhu času vystřídal objekt mnohé majitele, až ho za třicetileté války získal hraběcí rod Lažanských z Bukové. V jejich majetku zůstal až do konce druhé světové války. Ničivý požár v roce 1712 podnítil celkovou přestavbu zámku zřejmě podle plánů Tomáše Haffeneckera. Výsledkem je barokní jednopatrová budova s řadou dekoračních prvků. Zámek je také spojen s prací řady významných uměleckých osobností té doby, jakými byli například malíř Petr Brandl či architekt Jean-Baptiste Mathey. Součástí dnešní zámecké instalace jsou i ukázky unikátního portrétního umění rodových podobizen a cyklus obrazů zámeckého služebnictva z dílny malíře Václava Dvořáka z počátku 18. století.S pomocí je návštěvníkům na vozíčku přístupný téměř celý objekt. Do expozice v patře je nutné překonat schodiště, dále je pohyb po vnitřních komunikacích vcelku bez problémů, v cestě jsou jen menší prahy. Návštěvník si zde může prohlédnout dobové interiéry se sbírkami rodu Lažanských a také příležitostné výstavy s různou tématikou. Volně je možné si prohlédnout exteriéry a přilehlý zámecký park. V objektu je k dispozici toaleta pro vozíčkáře, možnost parkování je cca 100m od vstupu do areálu.

půdorys

331 62 Manětín čp. 1
tel.: 373 392 283
www.top.cz/pamatky-plz
www.zamky-hrady.cz
zamek-manetin@volny.cz

Lysice, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Jihomoravský kraj

Je pravděpodobné, že předchůdcem dnešního zámku byla středověká tvrz. V suterénu zámku je dodnes zachováno masivní zdivo, vyšší patra jsou zcela přestavěná. Důvodem posledních radikálních stavebních úprav se stal požár zámeckého barokního divadla na počátku 20. století. Dřívější tvrz přestavěl na zámek Jiří Březnický z Náchoda v 1. třetině 17. století. V téže době byla v renesanční zahradě postavena manýristická sala terrena s kupolí pokrytou rozvilinovými malbami. Později dostala zámecká fasáda vrcholně barokní členění s pilastry vysokého řádu, bohatými štukovými omítkami a kuželkovou parapetní balustrádou. Do dnešní podoby zámek přestavěl ve 30. letech 19. století místní stavitel František Vašíček. Vytvořil klasicistně upravené sídlo s antikizujícím schodištěm a krytým ochozem na sloupové pergole, která uzavírá východní část zahrady. Následovaly historizující úpravy interiérů, do nichž byl umístěn cenný fond orientálních předmětů, zbraní a knih Ervína Dubského.Návštěvníci na vozíčku si mohou bez problémů prohlédnout veškeré exteriéry, především pak
zámecký park a zahradu, ve které upoutá pozornost sloupová kolonáda, sala terrena, zámecké
zahradnictví a oranžerie. S pomocí je možné absolvovat prohlídku interiérů prvního patra, kde se
nacházejí reprezentační místnosti, knihovna, dámské apartmá a zbrojnice. Upravená toaleta pro vozíčkáře je na prvním nádvoří, parkoviště je přímo před zámkem, včetně vyhrazených míst pro invalidy.

půdorys

679 71 Lysice
tel./fax: 516 472 235, 516 472 752
www.zamky-hrady.cz
szlysice@bosnet.cz

Lemberk, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Liberecký kraj

Z původního středověkého hradu Markvarticů je v dnešním zámku zachováno velmi málo. Po vymření rodu bývalých majitelů hradu vlastnili panství Vartemberkové, páni z Dubé a mnozí další. Nejdéle vlastnili zámek Clam-Gallasové. K výraznějším stavebním úpravám renesančního zámku, jenž byl z gotického hradu přestavěn zřejmě za Jindřicha Berky z Dubé koncem 16. století, došlo po roce 1660, kdy se uplatnily raně barokní prvky. V rámci těchto adaptací bylo částečně využito i starších návrhů architekta Niccola Sebregondiho. Z této doby pochází dnešní podoba zámku. Raně barokní je i většina interiérů, výjimku tvoří dochovaný malovaný pozdně renesanční strop “bajkového sálu” v 1. patře západního křídla. Interiéry vynikají bohatou štukovou výzdobou, na níž se podíleli i italští dekoratéři. Mezi nejvýznamnější prostory zámku patří již zmíněný sál bajek, na jehož kazetovém stropě jsou zobrazeny výjevy z Ezopových bajek, hlavní zámecký sál s dramatickými výjevy z doby třicetileté války, kaple s bohatou štukovou dekorací a také stará kuchyně ze 17. století.Zámek Lemberk je vozíčkářům poměrně dobře přístupný. Celý jeden prohlídkový okruh, muzeum sv. Zdislavy z Lemberka, se nachází v přízemí, přístupný je přímo z nádvoří a vozíčkáři celkem dobře zvládnou přejet i jednotlivé pískovcové prahy v místnostech. S doprovodem je pro ně možná návštěva i druhé prohlídkové trasy v 1. patře. Vozík je nutné vynést po širokém dřevěném schodišti. V tom případě mohou návštěvníci shlédnout všechny dostupné stylové interiéry (sál bajek, kapli a další) a rovněž mohou navštívit i stálou expozici soudobého sklářského umění. Upravená toaleta pro vozíčkáře je k dispozici přímo v objektu, parkoviště je vzdáleno cca 500m od zámku, ale pokud je auto či autobus označen cedulkou pro ZTP/P, lze parkovat přímo před vstupem do objektu.

půdorys

P.O.BOX 3, 471 25 Jablonné v Podještědí
tel.: 487 762 305, 482 724 208
www.zamky-hrady.cz
szlemberk@quick.cz

Lednice, zámek (NKP, UNESCO)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Jihomoravský kraj

Komplex zámku s hospodářským zázemím, zahradami a parky mimořádného významu je v historických zprávách zmiňován již v roce 1222. Od 70. let 14. století vlastnili Lednici s výjimkou krátké přestávky v 16. století Lichtensteinové, kteří si ji udrželi až do konce druhé světové války. Objekt prošel ve své historii řadou zásadních změn. V 16. století vznikl z původní gotické tvrze renesanční zámek, který byl dále v 17. století přebudován v raně barokním slohu podle návrhu Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. V této době prošla úpravami i stará zámecká zahrada. Z klasicistní přestavby pochází dnešní čestný dvůr u jižního průčelí a minaret maurského stylu v zámeckém parku. Poslední velké stavební úpravy jsou ze 40. let 19. století, kdy za knížete Aloise II. Lichtensteina vznikl rozměrný skleník ze železné konstrukce v místě původního zámeckého divadla. Poté následovala podle projektu vídeňského architekta Jiřího Wingelmüllera velkolepá romantická přestavba hlavní zámecké budovy, a to s využitím co nejvíce autentického ostrovního tvarosloví – architekt kvůli této zakázce podnikl několik cest do Anglie a Skotska. Skvělou práci řezbářů a truhlářů můžeme obdivovat v reprezentačních sálech i ostatních interiérech na podlahách, obložení stěn i stropech. V Modrém sále tak návštěvník uvidí mimo jiné i kazetový strop z lipového dřeva, jenž je označován za jeden z nejkrásnějších novogotických stropů ve střední Evropě.Návštěvníci na vozíčku se v objektu mohou po překonání cca čtyř schodů pohybovat po celém I. prohlídkovém okruhu, který je v přízemí. Zde si mohou prohlédnout reprezentační sály s bohatým stylovým zařízením. Bez problému dostupná je prohlídka celého areálu parku a neméně zajímavých exteriérů. Dobovou touhu po exotice a tajemnu představuje stavba minaretu, smysl pro romantickou architekturu vystihuje Janův hrad na konci východní aleje zahrady, konec jedné z osmi parkových alejí uzavírá obelisk egyptského typu. Bezbariérová toaleta v objektu k dispozici není, parkoviště se nachází cca 300m od zámku.

půdorys

691 44 Lednice na Moravě
tel./fax: 519 340 128, 519 340 210
www.zamky-hrady.cz
szlednice@iol.cz

Kynžvart, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Karlovarský kraj

V místě dnešního barokního zámku stával středověký hrad, jenž byl za třicetileté války vypálen a po dlouhou dobu zůstal opuštěný. O přestavbu zpustlého sídla na raně barokní zámek se zasloužili Metternichové, kteří zdejší panství koupili a vlastnili ho až do roku 1945. Až do 20. let 19. století si jednopatrový trojkřídlý zámek uchoval svou původní barokní podobu, poté byl klasicistně přestavován k docílení většího a pohodlnějšího knížecího sídla. Hlavním autorem těchto adaptací byl vídeňský architekt Pietro Nobile. Stavební úpravy zachovaly dřívější barokní dispozici exteriérů i interiérů, ovšem celkově dostala stavba ráz vídeňské klasicistní architektury. Nobile pak ještě doplnil přilehlý zámecký park anglického romantického stylu drobnými stavbičkami, jakými je například lesní kaple, Dianin chrámek nebo obelisk na paměť Františka I. Do sídla byly postupně soustředěny bohaté metternichovské sbírky, knihovna, kabinet uměleckých a přírodních kuriozit, orientální soubory, medaile, mince, obrazy i miniatury. V 19. století se tento sbírkový fond dále rozšiřoval i o dary předních evropských osobností a novými nákupy.Zámek Kynžvart je jako jeden z mála objektů tohoto typu návštěvníkům na vozíčku plně zpřístupněn. Je v plném rozsahu bezbariérový – bez bariér jsou všechny vnější i vnitřní komunikace v obou podlažích (v přízemí i v patře) ve stejném rozsahu, jako pro běžné návštěvníky. Je zde k dispozici i speciální výtah pro vozíčkáře. Návštěvník tedy může shlédnout veškeré zpřístupněné zámecké interiéry s dobovým vybavením a sbírkami, jakož i celý venkovní areál parku. Bezbariérová toaleta je v objektu, k parkování je přímo u zámku vyhrazené stání pro vozíčkáře.

půdorys

354 91 Lázně Kynžvart
tel./fax: 354 691 269, 354 691 361, 354 691 424
www.kynzvart.cz
www.zamky-hrady.cz
info@kynzvart.cz

Kunětická Hora, hrad (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Pardubický kraj

Kunětický hrad se nachází na návrší blízko Pardubic, v krajině, která byla osídlená již v období pravěku. Bližší zprávy o založení vlastního hradu nejsou známé, zřejmě existoval již ve 2. polovině 14. století. Významným místem se stal za husitských válek, kdy byla oceněna především jeho strategicky výhodná poloha. Za husitského hejtmana Diviše Bořka z Miletínka byl posílen obranný systém a předhradí posloužilo k ubytování a zimování vojsk. Největšími stavebními úpravami prošel hrad v 1. polovině 16. století, kdy byl přestavěn v gotickém a renesančním slohu. Později, koncem třicetileté války, byla Kunětická Hora dobyta švédskými vojsky a vypálena. Z této pohromy se hrad nikdy nevzpamatoval a poměrně rychle chátral. Svoji roli v tom sehrál i nedaleký lom, v němž se těžil kámen ještě na počátku 20. století. Později byla zahájena obnova hradního areálu podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Po 2. světové válce pokračovala další vlna záchranných a průzkumných prací. Dnes je hradní areál přístupný veřejnosti včetně věže a barokní kapličky z konce 17. století.S ohledem na charakter objektu je pro návštěvníky na vozíčku prohlídka hradu omezena, nicméně s pomocí je částečně možná. Bez velkých obtíží se vozíčkáři mohou podívat na nádvoří, odtud do přízemí paláce a Rytířského sálu. Toaleta pro invalidní osoby je v objektu k dispozici, parkování je možné po předchozím ohlášení přímo u hradu.

půdorys

533 52 Staré Hradiště
tel./fax: 466 415 428
www.zamky-hrady.cz
www.kuneticka.hora.cz
kuneticka.hora@cmail.cz

Nejpopulárnější:

Podpořeno společností

Kontakt

E-mail:
info@aktivnizivot.cz

Odborní garanti:
Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.
Prim. MUDr. Marta Vachová

Web provozuje:
Revenium, z.s. – Hana Potměšilová

Facebook-f Twitter Youtube