Facebook Twitter Youtube

Kuks, Špitál a Betlém (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Královéhradecký kraj

Stavba jedinečného barokního komplexu, založeného Františkem Antonínem Šporkem v roce 1692, probíhala pod stavebním dohledem významného barokního stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho. Nejprve byla vybudována na levém břehu Labe při léčivých pramenech lázeňská část se zámkem, poté vznikl na pravém břehu špitál s kostelem Nejsvětější Trojice a rodinnou kryptou. V prostoru před průčelím kostela a špitálu je umístěn soubor soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, zobrazující alegorie Náboženství, Ctností a Neřestí. Po Šporkově smrti sláva zdejších lázní postupně upadala, lázeňské budovy i zámek chátraly a nakonec byly zcela rozebrány a strženy. Monumentalitu celého areálu můžeme dnes vidět pouze zachycenou na dobových rytinách, ale významným pozůstatkem velkoleposti projektu je i dodnes dochovaný špitál s barokní lékárnou, kaplí, kostelem Nejsvětější Trojice, galerií soch, klášterní zahradou a lapidáriem originálů Braunových plastik. Součástí areálu NKP je rovněž soubor Braunových soch v Novém lese, vzdáleném asi 3km. Braun zde využil zdejšího přírodního terénu – rozličných skalisek a kamenů ke své unikátní galerii kamenných soch a reliéfů. V roce 1726 vznikl výjev Narození Krista, jenž dal název celému areálu – Betlém. Vzhledem k extrémně nepříznivým přírodním podmínkám, rychle destruujícím tuto ojedinělou památku, byl areál zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa pro léta 2000/2001.Expozice špitálu je pro vozíčkáře dostupná v plném rozsahu. V pokladně je pouze třeba nahlásit přítomnost takového návštěvníka, aby mu mohla být poskytnuta pomoc prostřednictvím bezbariérového vstupu z nádvoří do lapidária. Vnitřní expozice se nachází pouze v přízemí a vozíčkáři se zde mohou pohybovat i bez cizí pomoci. Zahrada je volně přístupná a rovněž bezbariérová. Jediným nepřístupným místem z důvodu obtížného terénu je Braunův Betlém v Novém lese. Bezbariérová toaleta je v hlavním objektu, nejbližší parkoviště je ve vzdálenosti cca 100m. Hospital také spolupracuje s nedalekým Domovem sv. Josefa v Žirči, což je nestátní zdravotnické zařízení, které poskytuje komplexní péči lidem nemocným roztroušenou sklerózou.

půdorys

544 43 Kuks
tel./fax: 499 692 161, 499 692 136
www.pupce.cz
hospital.kuks@tiscali.cz

Kroměříž, zámek (NKP, UNESCO)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Zlínský kraj

Předchůdcem dnešní čtyřkřídlé dvoupatrové rezidence, obklopené zahradami a parky, byl gotický hrad. Ten byl z iniciativy biskupa Stanislava Thurza na přelomu 15. a 16. století přestavěn na renesanční zámek. Na těchto velkých stavebních úpravách se podíleli i někteří italští renesanční umělci. Objektu s nárožními věžičkami dominovala dodnes dochovaná velká věž a již tehdy zámek obklopovala zahrada. V době třicetileté války zámek vyhořel, svého obnovení se dočkal koncem 80. let 17. století. Z iniciativy biskupa Karla Lichtensteina-Castelcorna byl k obnovovacím pracím povolán Filibert Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Interiéry zámku byly bohatě vybavovány dobovým zařízením a sbírkami. Podle návrhu Luchese vznikl také tzv. Libosad (Květná zahrada) a upravena byla Podzámecká zahrada, s níž byl zámek spojen salou terrenou, bohatě zdobenou štuky a nástěnnými malbami. V roce 1752 zámek opět vyhořel, na nových výmalbách interiérů se podílel například F. A. Maulbertsch a J. Stern. Další malby přibyly v 19. století. Významnou událostí se na kroměřížském zámku stalo zasedání říšského sněmu v letech 1748 – 1749. V současnosti je objekt mimořádně cenný pro svou vynikající architekturu, přilehlé zahrady a rozsáhlý park stejně jako výjimečně bohatě vybavenou obrazárnu, o čemž svědčí i fakt, že je jako jeden z několika památek u nás zapsán na seznam UNESCO.Prohlídková trasa zámku je návštěvníkům na vozíčku přístupná s pomocí – je nutné zdolat schodiště do 1. a 2. patra, následný pohyb po expozicích je bezbariérový. Návštěvní okruhy nabízejí historické interiéry s dobovým zařízením a sbírkami a především unikátně dochovanou obrazovou galerii. Zastoupeni jsou malíři světového významu, např. P. Veronese, L. Cranach, A. van Dyck, Tizian a další. Dále je k vidění i knihovna s 86 000 svazky, hudební archiv či numismatická sbírka. Vozíčkáři se však mohou sami bez větších obtíží pohybovat po celé Podzámecké a Květné zahradě. Podzámecká zahrada nabízí 64ha krásné přírodní “rezervace” s četnými potůčky, rybníčky, bohatou skladbou rostlin, doplněných romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon, Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou. Do zahrady anglického typu je zasazen i čínský pavilon, vybudovaný na mírném návrší u Divokého rybníka. Park je významný i pro své jedinečné zastoupení rozličných druhů cizokrajných dřevin z jižní Evropy, Severní Ameriky či východní Asie. Květná zahrada (Libosad), přestože prošla v průběhu času mnohými úpravami, si dodnes zachovala původní raně barokní dispoziční rozvrh. Součástí této jedinečné zahrady jsou dvě boční budovy tropického a studeného skleníku spolu se správním a obytným zázemím. Procházkou po Libosadu může návštěvník shlédnout centrální rotundu, osmibokou stavbu v ose zahrady, kolonádu s přehlídkou antických soch v nadživotní velikosti a bust, a také voliéru – ptačinec. Bezbariérová upravená toaleta je na nádvoří zámku, parkování je možné přímo před objektem.

půdorys

767 01 Kroměříž
tel./fax: 573 502 011, 573 339 218
www.kromeriz.cz
www.zamky-hrady.cz
zamek@azz.cz

Kozel, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Plzeňský kraj

Klasicistní, původně lovecký zámeček, si nechali vystavět v 80. letech 18. století Černínové podle návrhu pražského stavitele Václava Haberditze. Krátce poté, v 90. letech téhož století, objekt rozšířil architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Přidáním dvou samostatných budov tak přeměnil původní lovecký zámek na letní sídlo Černínů. Interiéry byly vyzdobeny plastikami od sochaře Ignáce Platzera a nástěnnými malbami od Antonína Tuvory. Ve 30. letech 19. století bylo na zámku na přání nových majitelů – Valdštejnů, dodatečně zřízeno divadlo. Valdštejnové se také zasloužili o přeměnu původní anglické romantické zahrady s charakteristickými dřevěnými stavbami na přírodně krajinářský park. Čtyřkřídlý přízemní zámek s obdélníkovým vnitřním nádvořím byl nepřetržitě obydlen až do konce 2. světové války, kdy byl Valdštejnům zkonfiskován. Díky tomu je poměrně dobře zachován, především je zde bohatá kolekce kvalitního rokokového a klasicistního nábytku. Z obrazového fondu jsou kromě jiných zajímavé jemné pastelové podobizny z 2. poloviny 18. století. Celý zámecký areál je bezbariérový. Návštěvníci na vozíčku se také bez problémů dostanou do expozice v přízemí, jízdárny, kaple a konírny, kde se nachází i kavárna. V objektu jsou veřejné bezbariérové toalety, parkování je možné přímo uvnitř areálu.

půdorys

332 03 Šťáhlavy
tel./fax: 377 969 040, 377 923 710
www.zamky-hrady.cz
www.zamek-kozel.cz
hz.kozel@telecom.cz

Kost, hrad

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Královéhradecký kraj

Hrad v údolí pískovcových skal Českého ráje založil zřejmě Beneš z Vartemberka před rokem 1349. Jádro původní stavby tvořila hranolová Bílá věž s obrannou i obytnou funkcí a tzv. vartemberský palác. Další stavební úpravy probíhaly vždy s příchodem nových majitelů, výrazná přestavba je spojená s rodem Biberštejnů, kteří hrad rozšířili a renesančně upravili. Roku 1635 zasáhl sídlo zničující požár a hrad tak definitivně ztratil svoji rezidenční funkci. Dále byl objekt využíván pouze k hospodářským účelům, především jako sýpka. Na počátku 18. století bylo adaptováno 1. patro biberštejnského paláce a také došlo k zastřešení velké věže. V průběhu 2. světové války však hrad znovu vyhořel a byl nově zastřešen. Při rekonstrukčních pracích v 50. letech byly objeveny zbytky nástěnných maleb a prostory paláce byly adaptovány pro výstavní účely Národní galerie. V současné době jsou zde v souvislosti s restitucí majetku po roce 1990 zpřístupněny sbírky rodiny Kinských.Hrad Kost je pro návštěvníky na vozíčku částečně dostupný s pomocí. S asistencí si je možné prohlédnout hradní exteriéry z nádvoří a podívat se také do kaple a pod věž. Do paláců je možné se dostat po vynesení vozíčku do schodů. Poté může návštěvník shlédnout dobové hradní interiéry se sbírkami rodiny Kinských. Bezbariérová toaleta je na parkovišti, které se nachází pod hradem ve vzdálenosti cca 100m od vstupu do objektu.

půdorys

507 45 Mladějov
tel./fax: 493 571 144, 493 571 114
www.zamky-hrady.cz
kinsky.kost@seznam.cz

Konopiště, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Středočeský kraj

půdorys

Na místě dnešního zámku stával středověký hrad, zřejmě z konce 13. století. Hrad krátce po jeho založení získali Šternberkové, kteří ho počátkem 16. století přestavěli v duchu pozdní gotiky. Další vlnou úprav především obytných částí prošel hrad v době pozdní renesance. Upravován byl tehdy především palác, aby lépe vyhověl vyšším nárokům panstva na pohodlné bydlení. K významným stavebním úpravám došlo kolem poloviny 18. století za majitele Františka Václava z Vrtby. Přibyla honosná barokní brána podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, jež byla ozdobena sochami Matyáše Bernarda Brauna. Od konce 19. století, kdy zámek koupil arcivévoda František Ferdinand d’ Este, se intenzivně upravovalo i okolí sídla. Do objektu byly soustředěny rozsáhlé sbírky celé rodiny – četné památky z exotických cest, lovecké trofeje, sbírky obrazů, textilu, pohřebních štítů a náhrobních desek. V interiérech zůstala i přes veškeré pozdější úpravy zachována i dřívější barokní výzdoba.Pro návštěvníky na vozíčku je bez problémů dostupný zámecký park v přírodně krajinářském stylu s Růžovou zahradou, založenou kolem roku 1900. Park doplňuje i řada soch, z větší části kopie italských mistrů. V interiéru objektu je nutno počítat s překonáním několika schodů, návštěva je tedy možná s asistencí. Přístupná je pro vozíčkáře trasa 1. prohlídkového okruhu – reprezentační interiéry v 1. patře. Samotná prohlídková trasa je bez dalších bariér. Pro nevidomé návštěvníky jsou připravené vybrané exponáty, které si v rámci prohlídky mohou osahat. V zámku je k dispozici bezbariérová toaleta upravená pro invalidy; parkoviště je cca 500m od zámku, po dohodě lze zajet s autem blíž.

půdorys

256 01 Benešov u Prahy
tel./fax: 317 721 366, 317 724 271
www.zamky-hrady.cz
konopiste@stc.npu.cz

Klenová, hrad a zámek

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Plzeňský kraj

Areál tvoří zřícenina hradu, jenž chránil zemskou stezku z Čech do Bavor v údolí řeky Úhlavy spolu se stavbou novogotického zámku. Historie hradu se váže k rodu pánů z Klenové, kteří se zasadili o přestavbu svého sídla s důrazem na obranný charakter. Po polovině 16. století se stal majitelem hradu Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Posléze bylo přistavěno renesanční křídlo, zdobené sgrafity a s velkým sálem s nástěnnými malbami. V následujících letech objekt několikrát změnil majitele, což se projevilo i na jeho stavební povaze, kdy hrad postupně zcela zchátral a již roku 1737 se o něm mluví jako o zřícenině. Dalšího stavebního vývoje se pak hrad dočkal v 19. století, kdy byl v rámci romantizujících snah za Františka Václava Veitha výrazně přestavěn. Byla dokončena hlavní věž se zakončujícím cimbuřím, vnější hradní příkop byl zasypán a na jeho ploše založena zahrada. Jednopatrová stavba ze 17. století byla přestavěna v novogotickém stylu. Na výzdobě přízemních sálů se podílel i jeden z nejvýznamnějších českých malířů 19. století, Josef Navrátil.Přístup pro tělesně handicapované návštěvníky je možný do přízemí zámku a na první, druhé i třetí nádvoří. Vstup není možný do zříceniny hradu a do 1. patra zámku. Návštěvník si tedy může volně prohlédnout veškeré zajímavé exteriéry hradní architektury areálu, kde je také instalovaná stálá expozice soch a plastik. S pomocí by se měl dostat i na pravidelně pořádané výstavy v galerii soudobého umění. Toaleta upravená pro vozíčkáře v objektu není, parkování je možné přímo u vstupní brány do areálu.

půdorys

Klenová 1, 340 21 Janovice nad Úhlavou
Tel./fax: 376 392 208, 376 312 049
www.gkk.cz
www.zamky-hrady.cz
info@gkk.cz

Kladruby u Stříbra, klášter (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Plzeňský kraj

Benediktinský klášter založil v roce 1115 kníže Vladislav I. Románské klášterní stavby s trojlodní bazilikou však byly dokončeny až počátkem 30. let 13. století. V průběhu 13. století získal klášter významné postavení, odehrálo se zde mnoho důležitých politických jednání a schůzek. Ve 14. století byl upraven hlavní chrám, zřízena kaple Všech svatých a celý areál opatřen novým opevněním. Po dobytí kláštera během husitských válek se objekt dočkal dalšího stavebního rozvoje. Počátkem 16. století byl znovu vysvěcen kostel a přibyly i další nové stavby (hospodářský dvůr, pivovar a latinská škola). K opětovnému poničení klášterních budov došlo za třicetileté války, avšak i poté se podařilo získat novou podporu pro jejich obnovu. Velký stavební rozkvět nastal v 18. století. Tehdy došlo z iniciativy opata Fintzguta k realizaci přestavby kostela. Plány ve stylu barokní gotiky připravil architekt Jan Blažej Santini-Aichl. Následovala stavba nové barokní prelatury, zřejmě podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V roce 1785 klášter Josef II. zrušil, novým majitelem objektu se stal ve 20. letech 18. století knížecí rod Windischgrätzů. V majetku tohoto rodu zůstaly Kladruby až do konce 2. světové války.Návštěvníkům je v klášteře přímo připravena bezbariérová prohlídková trasa, která zahrnuje kostel Nanebevzetí Panny Marie, ambitovou chodbu, zimní refektář, lapidárium soch Matyáše Bernarda Brauna a část knihovny Windischgrätzů. Na této trase jsou pouze nízké prahy u dveří. Výtah zatím k dispozici není, jeho výstavba se však již plánuje. Bez bariér a volně přístupné je rovněž nádvoří a okolí kostela. Bezbariérové toalety jsou v objektu k dispozici, parkování je možné přímo u vstupu do kláštera.

půdorys

349 61 Kladruby u Stříbra
tel./fax: 374 631 773
www.kladruby.euweb.cz
kladruby@mybox.cz

Karlštejn, hrad (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Plzeňský kraj

Hrad Karlštejn patří k našim nejvýznamnějším a také nejvíce navštěvovaným památkám. Mezi českými hrady zaujímá zvláštní postavení, neboť nebyl založen jako správní centrum či královské sídlo, ale od samého počátku o něm bylo uvažováno jako o “trezoru” na sbírky relikvií a říšských korunovačních klenotů císaře Karla IV. Hrad byl založen v roce 1348, ale již v roce 1355 byl podle dobových kronik připraven k pobytu císaře. Od svého vzniku plnil funkci symbolu Českého království. K nejvýznamnějším prostorám hradu patří kaple sv. Kříže se 130 deskovými obrazy Mistra Theodorika, unikátně dochovaná galerie gotického výtvarného umění. Po udržení svého postavení během husitských válek byl za Vladislava Jagellonského vyčleněn z přímého vlivu panovníka a úřad karlštejnského purkrabího se stal jedním z nejdůležitějších v rámci království. Po období gotických přestaveb se za Rudolfa II. dočkal hrad renesančních úprav. Práce probíhaly na základě plánů architekta Ulrica Aostalliho. Po éře rozkvětu a velkolepých stavebních realizací následovalo období úpadku a postupného chátrání hradu, k němuž nemalým dílem přispělo i vyloupení Švédy v roce 1646. Znovu nabytého zájmu se dočkal v době romantismu v 19. století. Tehdy byl celkově puristicky restaurován do dnešní podoby architektem Josefem Mockerem.Pro návštěvníky na vozíčku je Karlštejn jedním z těch náročnějších objektů. S pomocí doprovodu se však lze dostat jak do areálu hradu, tak i na prohlídkovou trasu. Nutná je však v tomto případě výrazná asistence a předchozí ohlášení návštěvy. Prohlídka historických interiérů se pak přizpůsobuje možnostem handicapovaného návštěvníka. Speciální toaleta pro postižené je na objektu k dispozici, parkování je v omezeném počtu možné po předchozím ohlášení blíže u hradu, oficiální parkoviště je ve vzdálenosti cca 1500m.

půdorys

267 18 Karlštejn
tel./fax: 311 681 617, 311 681 695, 311 681 211
www.zamky-hrady.cz
www.karlstejn.cz
karlstejn@stc.npu.cz

Kačina, zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Středočeský kraj

Jednu z nejvýznamnějších staveb českého empíru uprostřed obory Kačín si nechal postavit počátkem 19. století hrabě Jan Rudolf Chotek. Na její architektonické podobě se převážnou měrou podílel Jan Filip Joendl. Charakter objektu byl od samého počátku řízen požadavky na reprezentativnost, což se na první pohled promítlo především do mohutných kolonád bočních křídel a velkolepých sloupových portiků. Jimi nesené tympanony zdobí reliéfy od sochaře Schrotta, jemuž posloužily jako předlohy návrhy pražského malíře Josefa Berglera. V roce 1822 byl zámek dokončen, současně s ním proběhla i úprava přilehlého parku v anglickém stylu. Koncem století přibylo v parku několik dřevěných romantických stavbiček. Bohužel se z nich žádná nedochovala. Z písemných dokladů víme, že zde byla také četná vodní díla, která ovšem také zanikla. Na západní straně od zámku byl vysázen les s pravidelnou osnovou cest. Až do roku 1911 žili na Kačině Chotkové, poté zámek zdědil synovec posledního Chotka, Quido Thun Hohenstein. Po druhé světové válce byl znárodněn a v roce 1950 byl přidělen Zemědělskému muzeu pro jeho stálé expozice. V 90. letech minulého století zde zpřístupnilo Muzeum českého venkova chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo i rozsáhlou chotkovskou expozici.Návštěvníkům na vozíčku je zpřístupněna celá jedna prohlídková trasa, která je v přízemí zámku a je bezbariérová. Trasa zahrnuje stylové zámecké interiéry s ukázkou životního stylu české šlechty a dějin rodu Chotků, knihovnu, historickou lékárnu, galerii, dobové divadlo a další. Vozíčkářům jsou také přístupné příležitostné výstavy výtvarných děl v zámecké kapli a přilehlý park. Pro vlastní vstup do zámku jsou k dispozici nájezdové rampy. Bezbariérové toalety v objektu nejsou, parkoviště se nachází cca 200m od zámku.

půdorys

285 31 Nové Dvory
tel./fax: 327 571 170, 327 571 274
www.zamky-hrady.cz
www.kacina.cz
kacina@kacina.cz

Jindřichův Hradec, hrad a zámek (NKP)

20. 10. 2019 Žádné komentáře

Jihočeský kraj

Jádrem dnešního rozlehlého komplexu na skalnatém ostrohu je raně gotický hrad, zmiňovaný již v roce 1220 jako “Nový hrad”, postavený Jindřichem z rodu Vítkovců. Ten byl ve 2. polovině 13. století rozšířený a do jisté míry určil dnešní podobu zámku. Dominantou se stala mohutná válcová věž, přistavěn byl palác s kaplí, částečně dodnes dochovaný i s gotickými nástěnnými malbami cyklu svatojiřské legendy. Na systém vodních příkopů kolem hradu navazovaly městské hradby. Koncem 20. let 16. století, za Jindřicha IV. z Hradce, byla zahájena intenzivní přestavba hradu na reprezentativní renesanční zámek. Jako novostavba vzniklo tzv. Adamovo stavení, které koncem 80. let 16. století dokončil italský stavitel Baldassare Maggi. Renesanční úpravy završila stavba kruhového pavilonu (rondelu) ve výběhu ostrohu, obklopená zahradou s arkádovými chodbami. Autorem realizace je Giovanni Maria Facconi, štukovou výzdobou přispěl Giovanni Pietro Martinelli, freskami Georg Widmann. Po pánech z Hradce vlastnili zámek Slavatové, poté až do roku 1945 Černínové z Chudenic. V 80. letech 20. století prošel zámek celkovou rekonstrukcí.Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci je pro vozíčkáře bez větších problémů přístupný v rozsahu všech tří nádvoří, zahrady a hudebního pavilonu situovaného v rondelu. Je však nutné brát ohled na komunikaci z prvního na třetí nádvoří – povrch je pokryt kočičími hlavami. Třetí nádvoří je v rovině, povrch tvoří drobný štěrk. Z interiérů je s pomocí dostupná kaple sv. Ducha, černá kuchyně a rondel. K vstupu do těchto interiérů je nutné překonat dva až tři schody.
Bezbariérová toaleta pro vozíčkáře se nachází na prvním nádvoří, parkování je možné na náměstí
cca 150m od areálu.

půdorys

377 01 Jindřichův Hradec
tel./fax: 384 321 279, 384 321 391
www.pamatky-jc.cz
www.zamky-hrady.cz
zamekjindrichuvhradec@elsynet.cz
zamek@j-hradec.cz

Nejpopulárnější:

Podpořeno společností

Kontakt

E-mail:
info@aktivnizivot.cz

Odborní garanti:
Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.
Prim. MUDr. Marta Vachová

Web provozuje:
Revenium, z.s. – Hana Potměšilová

Facebook-f Twitter Youtube