Dačice, zámek (NKP)

Jihočeský kraj

Dnešní empírový zámek stojí v místě původního renesančního, později barokně upravovaného sídla. Stavbu čtyřkřídlé budovy se čtvercovým nádvořím iniciovali Krajířové z Krajku. Architektonický návrh pochází zřejmě od italského architekta Francesca Garofa de Bisson. V 17. století vlastnili panství Berkové z Dubé, avšak k větším stavebním zásahům došlo až za nových majitelů, Osteinů. Barokní přestavba v 1. polovině 18. století byla realizována na základě návrhu Francesca Camelliho. Po přelomu století bylo sídlo dále upraveno v empírovém stylu. Stavitele Riedla zde vystřídal vídeňský architekt Schleps, který se zasloužil o vnitřní úpravu zámku a především o monumentální schodišťovou halu s mramorovým památníkem Bedřicha K. Dalberga-Osteina. V hlavním zrcadlovém sále jsou instalovány portréty významných historických osobností, mezi další vystavené obrazy v salónech patří například díla malířů J. Abela, K. Agricoly a dalších. Zámeckou knihovnu zdobí mimo jiné i podobizna básnířky Terezie Dalbergové od malíře Františka Kupky.

Návštěvníkům na vozíčku je zámek přístupný v omezeném rozsahu. Zcela volně je možné se pohybovat po nádvoří a krásném, dobře udržovaném zámeckém parku v přírodně krajinářském stylu s kapličkou a rozmanitými druhy stromů, keřů a bylin. Po překonání dvou schůdků se lze dostat i do přízemí zámku, kde může návštěvník shlédnout část prohlídkové trasy. 

S malou pomocí se mohou lidé na vozíku dostat do muzea, konkrétně do expozice první kostky cukru na světě, která byla vyrobena v roce 1843 právě v Dačicích.

Od roku 2017 jsou k dispozici nové bezbariérové toalety, stejně tak nová bezbariérová zámecká kavárna.

380 01 Dačice
tel./fax: 384 420 246
www.zamekdacice.cz
info@zamekdacice.cz

Český Šternberk, hrad a zámek

Středočeský kraj

Významný raně gotický český hrad nad řekou Sázavou, jeden z nejstarších u nás, byl založen v roce 1241 Zdeslavem z rodu Divišovců. Dnešní podoba hradu je výsledkem řady stavebních úprav, původní gotická hmota je ukryta v jádru stavby. Na severní straně hrad chránila mohutná břitová zeď, na straně jižní hranolová věž se štítovou zdí. Nedobytnost hradu byla později ještě umocněna vybudováním předsunutých věží – hranolovou na severu, válcovou a samostatně opevněnou břitovou věží na jihu. Nicméně přes veškerá obranná opatření byl hrad v roce 1467 dobyt vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Následné stavební úpravy se týkaly spíše interiérů – obytných i reprezentačních prostor, jež byly obohaceny o raně barokní štuky. Mezi jinými byl jejich autorem i italský mistr Carlo Brentano.Návštěvníkům na vozíčku je bez potíží přístupné nádvoří a exteriéry zámku, po včasném ohlášení návštěvy je jim s pomocí umožněna i prohlídka zámecké expozice, kde žádné větší překážky nejsou. Objekt nabízí reprezentační interiéry s rodovými sbírkami Sternbergů, mezi nimiž je ojedinělý soubor grafických listů z doby třicetileté války, který je jedním z největších v Evropě. Další památky pak připomínají mimo jiné i osobnost významného přírodovědce Kašpara Sternberga, spoluzakladatele Národního muzea v Praze. Parkoviště je vzdáleno cca 250m od objektu, bezbariérová toaleta bohužel k dispozici není.

257 27 Český Šternberk
tel./fax: 317 855 101, 317855166
www.zamky-hrady.cz
hradcs@iol.cz

Č. Krumlov, hrad a zámek (NKP, UNESCO)

Jihočeský kraj

Původní hrad Vítkovců, poprvé v historii připomínaný v roce 1253, byl postaven na protáhlém skalnatém ostrohu se svažujícím se terénem při řece Vltavě. Hrad byl postupně rozšířen o tzv. Horní hrad a předhradí. Když v roce 1302 vymřeli páni z Krumlova, usadila se zde téměř na 300 let druhá rodová větev Vítkovců – Rožmberkové. S nimi je spojen rozvoj krumlovského podhradí, které se postupně přeměnilo na město. Ve výstavbě hradu se čile pokračovalo, před polovinou 15. století vznikl nový palác, navazující na starou zástavbu, čímž bylo vytvořeno druhé hradní nádvoří. Jednou z nejvýraznějších postav rodu Rožmberků byl Vilém z Rožmberka, který se zasadil na počátku 50. let 16. století v paláci o vybudování pokojů s renesančními freskami. Následně byl rozšířen zámecký areál o další novou stavbu purkrabství a hlavní věž byla zvýšena o arkádový ochoz. V této době byla také založena zámecká obora a v zahradě vybudován letohrádek. Po smrti Petra Voka, posledního příslušníka rodu Rožmberků, byli na nedlouho držiteli zámku Habsburkové. Po nich se stali majiteli Eggenbergové. Ti realizovali barokní úpravy uvnitř Horního hradu. V 18. století přibyl v zahradě pavilón zvaný Bellarie. Posledními majiteli Krumlova byli Schwarzenbergové, za nichž byla před vstupem do zahrady vystavěna ve 40. letech 18. století jízdárna, o rok později vznikl Maškarní sál a v roce 1766 byla dokončena stavba zámeckého divadla. Po polovině 19. století Krumlov ustoupil zájmu Schwarzenbergů, ti své hlavní sídlo přenesli na Hlubokou nad Vltavou. Ke konci 19. a v průběhu 20. století již nedošlo k žádným zásadním stavebním úpravám, menších změn se dočkaly pouze interiéry, jako například v zrcadlové síni byla instalována zámecká knihovna.Pro handicapované návštěvníky je s asistencí dostupný celý areál zámku i se zámeckou zahradou, je ovšem nutné počítat s překonáním několika schodů. K vidění jsou renesanční, barokní a rokokové interiéry, obrazárna, maškarní sál, interiéry z 19. století, lapidárium s barokními plastikami a veškeré zajímavé exteriéry. Parkoviště je v bezprostřední blízkosti objektu. Podrobný průvodce i s mapami pro handicapované je na internetové adrese: www.ckrumlov.cz/handicap

381 01 Český Krumlov
tel./fax: 380 704 721, 380 704 710
www.ckrumlov.cz
www.pamatky-jc.cz
www.zamky-hrady.cz
castle@ckrumlov.cz

Červená Lhota, zámek (NKP)

Jihočeský kraj

Dnešní zámek stojí v místě středověké tvrze, která byla značně poškozena v průběhu husitských válek. V roce 1530 získali zdejší panství Kábové z Rybňan, kteří celou tvrz přestavěli v renesančním duchu. Následně vystřídal objekt několik dalších majitelů, mezi nimiž byl např. Vilém Slavata, majitel jindřichohradeckého zámku, nebo baron Ignác Stillfried. Jako jeho host tu pobýval i významný hudební skladatel a spoluzakladatel německé opery Karel Ditters z Dittersdorfu, jenž je pochován nedaleko, v Deštné. Až do doby znárodnění vlastnili zámek Schönburgové z Hartensteina, kteří podnítili svého času módní novogotickou úpravu. V letech 1903−1912 pak objekt prošel ještě romantickými novorenesančními změnami, které odstranily všechny novogotické prvky. Zámek je situován na romantickém místě na skalnatém ostrově uprostřed vodní hladiny. Spojen s hrází je kamenným mostem, vlastní stavba je čtyřkřídlá, jednopatrová. Najdeme zde původní renesanční dekorativní nástěnnou malbu, v interiérech je dochovaná raně barokní štuková výzdoba od Giacoma Tencally a Innocenta Comety. Díky svému půvabnému umístění v romantické atmosféře krásného přírodního prostředí se zámek stal místem filmování mnoha pohádek a inspirací i pro další autory.Návštěvníkům na vozíčku je s pomocí přístupný celý objekt zámku. Expozice je v 1. patře, kam je možné se dostat s pomocí, následný pohyb po prohlídkové trase je bezbariérový. K vidění jsou stylové zámecké interiéry se sbírkou nábytkového zařízení, kvalitní obrazový fond a soubor porcelánu. Bez problémů je rovněž možná návštěva zámeckého parku. Toalety se nacházejí mimo objekt, cca 100m od zámku, ale jsou přístupné po třech schodech. Parkoviště je cca 300m od zámku, s tělesně postiženými je možné přijet přímo před hlavní vstup.

378 21 Kardašova Řečice
tel./fax: 384 384 228
www.pamatky-jc.cz
www.zamky-hrady.cz
zamekcervenalhota@razdva.cz

Buchlovice, zámek (NKP)

Zlínský kraj

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu rozlehlé italské vily s parkem dal pro svou druhou ženu Marii Annu Nosticovou v letech 1707−1738 vybudovat Jan Dětřich z Petřvaldu. Jednalo se o vůbec první uplatnění stavby tohoto typu v našich zemích. Zámecký komplex je koncipovaný jako dvě zrcadlově postavené samostatné budovy podkovovitého půdorysu, jež svými křídly vytvářejí prostor nádvoří. Ve stavebním projektu bylo náležitě využito i mírně se svažujícího terénu – tzv. Dolní zámek, který měl svou vnější podobou a vnitřním uspořádáním naplnit reprezentační a společenské ambice majitelů, je ze strany čestného dvora přízemní, v zahradě se průčelí objevuje jako jednopatrová budova s centrálním sálem uprostřed a mohutnou kupolí. Interiéry jsou bohatě zdobené štuky a freskami. Horní zámek, později nazývaný Flora, byl souborem hospodářských budov. Souběžně se stavbou zámku probíhaly i úpravy parku. Původní podoba zahrad byla ve francouzském stylu, koncem 18. a v 19. století přibylo množství exotických dřevin a následně byla zahrada rozšířena o anglický park. Po vymření rodu původních majitelů, Petřvaldů, se zámek dostal do rukou Berchtoldů. Z jejich iniciativy byl na počátku 20. století upraven tzv. Horní zámek. Hospodářské zázemí bylo pozměněno na pokoje pro hosty. Přibyly rovněž konírny a dolní vrátnice. I přes určité stavební úpravy patří buchlovický zámek spolu se zámeckým parkem k našim nejvzácnějším barokním památkám.Celý areál zámku je bezbariérový, jakož i prohlídková trasa, která je v přízemí a zahrnuje historické interiéry se sbírkami rodu Petřvaldů a Berchtoldů. Vede do ní jen malý schůdek, který ovšem není problém překonat. Na zámku jsou rovněž k vidění výstavy fuchsií, jež jsou také bezbariérově přístupné. Toalety jsou bez problémů přístupné, ale bohužel nejsou upraveny pro vozíčkáře. Parkoviště se nachází cca 50m od hlavního vstupu do objektu, nicméně řidiči s tělesně postiženými zastavují u hlavního vstupu.

687 08 Buchlovice
tel./fax: 572 595 110
www.zamky-hrady.cz
zamek@zamek-buchlovice.cz

Bučovice, zámek (NKP)

Jihomoravský kraj

Bučovický zámek patří k nejvýznačnějším renesančním zámkům u nás. Jeho umělecká hodnota, vysoký stupeň zachování původního vzhledu a unikátní interiéry ho řadí mezi renesanční památky středoevropského významu. Vybudování zámku v letech 1567 – 1582 v místě původní zaniklé tvrze mezi bažinami je spojeno s Janem Šemberou Černohorským z Boskovic. Autorem projektu je brněnský stavitel italského původu Pietro Gabri. Původní sídlo obdélného tvaru bylo obehnáno zdí se čtyřmi nárožními věžemi a obklopeno dlážděným vodním příkopem. Ve východní části areálu byl situován zámek s předzámčím, západní část zabrala pravidelná renesanční zahrada s broderiemi. Zámek vynikal vzdušnými arkádami s jejich bohatě zdobenými sloupy, štuky velkolepě vyzdobeného tzv. Císařského sálu a přilehlých prostor, vzácným nábytkem a uměleckořemeslnými předměty. V roce 1597, se smrtí Jana Šembery, vymřel rod Boskovických po meči. Tím, že se jeho dvě dcery provdaly za bratry Lichtensteiny, se stal bučovický zámek součástí lichtensteinských držav na Moravě. Z jejich éry pochází dodatečně zřízená kaple s výzdobou od vídeňského umělce Bernarda Bianchiho. Do arkádového nádvoří pak byla roku 1635 osazena manýristická fontána Pietra Materny. Od 20. let 18. století prošel zámek nepříliš příznivými úpravami, byla sem přenesena správa statků, vnitřní prostory byly adaptovány na byty úředníků. Až po roce 1945, kdy byl objekt převeden do majetku státu, došlo k postupné památkové obnově zámku i zahrady.Pro návštěvníky na vozíčku je přístupné nádvoří, zámecká zahrada i 90% expozice v přízemí se stylovými zámeckými interiéry. Pro předem ohlášené návštěvníky je možné zajištění parkování v blízkosti zámku, jako i maximální vstřícnost ze strany správy objektu. Bohužel není k dispozici bezbariérová toaleta.

685 01 Bučovice
tel./fax: 517 383 135, 517 383 831
www.zamky-hrady.cz
kastelan@bucovice-zamek.cz

Březnice, zámek (NKP)

Středočeský kraj

Dnešní březnický zámek stojí na místě původní gotické tvrze rodu Buziců z poloviny 13. století. Dispozice byla okrouhlého uspořádání, k hradební zdi kolem volného nádvoří přiléhala zástavba. V 15. století gotický hrádek přestavěli tehdejší majitelé Zmrzlíkové ze Svojšína. V období husitských válek byla tvrz i s přilehlým městečkem dobyta a po určitém období, kdy byla opuštěná, byla na počátku 16. století za Petra Malovce z Chýnova opravena a rozšířena o vnější hradby s baštami. Je pravděpodobné, že se na fortifikaci podílel i slavný stavitel Benedikt Rejt. O postupnou přeměnu hrádku na zámek se zasloužil v druhé polovině 16. století Jiří z Lokšan, který do Březnice povolal italské stavitele a pověřil je přestavbou středověké tvrze na renesanční zámek. Z této doby se nám dochovaly nástěnné malby v knihovně. V důsledku konfiskací po bitvě na Bílé Hoře přišli Lokšané o svůj majetek a novým majitelem březnického zámku se stal Přibík Jeníšek z Újezda. V druhé polovině 17. století pak zámek dostal svou dnešní půdorysnou rozlohu, na níž se nic nezměnilo ani v rámci pozdějšího restaurování Březnice roku 1835 Krakovskými z Kolowrat.Objekt je návštěvníkům na vozíku přístupný s cizí pomocí v celém rozsahu, tzn., že k vidění je rodová galerie, Africký salon, renesanční jídelna a interiéry 18. a 19. století, Hodovní sál, lokšanská knihovna a raně barokní kaple. Bez problémů je pak přístupný okolní areál – exteriéry, bylinná zahrádka a park, v jehož těsné blízkosti je parkoviště. Návštěvník se také může bez problémů občerstvit v kavárně u bylinné zahrádky. Objekt bohužel není vybaven bezbariérovou toaletou.

262 72 Březnice
tel./fax: 318 682 179, 318 683 605, byt správce 318 683 606
www.zamky-hrady.cz
breznice@stc.npu.cz

Boskovice, zámek

Jihomoravský kraj

Dnešní zámek stojí v těsné blízkosti stejnojmenného hradu na místě původního dominikánského kláštera ze 17. století, jenž byl v roce 1784 Josefem II. zrušen. Poté koupil objekt František z Ditrichsteina a ten pak sloužil jako továrna. Později byla stavba stejným majitelem v letech 1819 – 1826 přestavěna na empírový zámek podle plánů architekta Josefa Esche. Byla zachována původní čtyřkřídlá dispozice kláštera. Exteriéry zámku působí poměrně střízlivým dojmem, naproti tomu interiéry jsou vybaveny bohatým stylovým mobiliářem, především v reprezentačních prostorách v prvním patře, kde je unikátní sbírka empírového nábytku. Dalším majitelem boskovického panství se stal hraběcí rod Mensdorf-Pouilly, jenž je v dnešní době opět majitelem zámku. Za éry nových majitelů byla v zámeckém areálu postavena neogotická jízdárna. Dnes patří budova zámku s přilehlým parkem k nejvýznamnějším empírovým stavbám na Moravě, zároveň je svého typu jediným zpřístupněným zámkem na Jižní Moravě.Návštěvníkům na vozíčku je objekt zámku bez problémů přístupný do místa hlavního vestibulu, nádvoří a zámecké zahrady. Vstup do prohlídkové trasy empírového interiéru je po schodišti, které je možné zdolat s pomocí. Samotná trasa prohlídky je bezbariérová. Objekt nemá k dispozici bezbariérové WC, na toaletu vedou tři schody. Nejbližší parkoviště je vzdáleno cca 400m, v případě předem ohlášené rezervace vstupu je možný příjezd blíže k objektu cca 80m.

Hradní 6, 680 01 Boskovice
tel./fax: 516 452 241, 516 454 605
www.zamky-hrady.cz
boskovice.zamek@mybox.cz

Bítov, hrad (NKP)

Jihomoravský kraj

Bítov je jedním z nejstarších a největších moravských hradů, zmiňovaný již k roku 1046 v tzv. zakládací listině staroboleslavské kapituly. Předchůdcem vrcholně středověkého kamenného hradu na soutoku řek Dyje a Želetavky bylo středověké hradiště, vybudované v rámci hradské soustavy knížete Břetislava I. V průběhu času procházelo původní dřevěné hradiště postupnou přestavbou na kamenný hrad, až byly v době baroka všechny podoby stavebních etap sjednoceny v souvislý hradní masiv. Výrazně se do dějin hradu zapsal rod Daunů, který se zasloužil o poslední významnou stavební úpravu hradu. Počátkem 20. století koupil Bítov Jiří Haas z Hasenfeldu, majitel západočeských porcelánek ve Slavkově; jeho syn vlastnil hrad až do roku 1945. Dnešní podoba hradu je v převážné míře výsledkem důsledné přestavby v romantickém duchu, v rámci regotizace byly upraveny exteriéry i interiéry. Návrhy na úpravu interiérů, zejména iluzivní výmalbu paláce, zpracoval v polovině 19. století malíř A. Schüller, autorem projektu přestavby kostela Nanebevzetí Panny Marie je zřejmě vídeňský stavitel A. Rücker.Návštěvníkovi na vozíčku je přístupné nádvoří a dva výstavní sály v jižním křídle, kde jsou každoročně pořádané výstavy obrazů, plastik apod. Dále se návštěvník bez problémů dostane do restaurace, kde je i bezbariérová toaleta a do pokladny s prodejem upomínkových předmětů, která je spojena se vstupní expozicí hradu. Návštěva prohlídkové trasy v I. a II. patře je možná po zajištění vynesení vozíčkáře do pater po schodech. V prvním patře je možná prohlídka piana nobile, ve druhém patře na návštěvníka čeká unikátní soubor zvířecích vycpanin a výstava porcelánu. Parkoviště je 600m nad hradem, ale důchodcům a invalidním občanům je povoleno sjet až k hlavní bráně hradu.

671 10 Bítov
tel./fax: 515 294 736, 515 294 622, 515 294 018
www.zamky-hrady.cz
bitov@brno.npu.cz

Bečov nad Teplou, hrad a zámek (NKP)

Karlovarský kraj

Gotický hrad se čtyřpatrovou obytnou věží je zmiňován již v roce 1314, kdy ho vlastnil rod Hrabišiců. K nejcennější části hradu patří kaple Navštívení Panny Marie s původními freskami, místo, kde byl v roce 1985 objeven vzácný relikviář sv. Maura ze 12. století. Objekt vystřídal celou řadu majitelů, mezi nejvýznamnější patřili Pluhové z Rabštejna, kteří hrad vlastnili v letech 1495 – 1547 a kteří se zasloužili o stavební úpravy sídla. V areálu hradu je po nich pojmenován palác. Ještě v době třicetileté války fungoval hrad jako pevnost, roku 1648 byl obsazen švédskými vojskyZámek s osmibokou věží byl postaven v předhradí hradu na místě původních goticko-renesančních budov, z nichž byly některé v průběhu třicetileté války strženy. Dnešní rozsah předhradí pochází z doby po roce 1752, z doby pánů Kouniců. Ti přispěli novým řešením fasád, které korespondovalo se starším, raně barokním členěním. O úpravu interiérů se zasloužili ještě o pár let později páni rodu de Beaufort-Spontini v letech 1861 – 1875. V rámci velkolepých projektů na přestavbu hradního areálu byl vévodou Alfrédem Beaufortem-Spontini mezi jinými osloven i Josef Zítek. Myšlenka rozsáhlých úprav byla založená na snaze propojení starého zámku (hradu) s níže položenou částí. Projekt v takovém rozsahu nebyl nikdy realizován, mezi výraznější zásahy však patří adaptace horního patra věže na zámeckou kapli od Josefa Mockera.Pro vozíčkáře je státní zámek Bečov přístupný za předchozího telefonického objednání a s doprovodem, který vozíky vynese. V 1. prohlídkovém okruhu může návštěvník shlédnout prezentaci unikátních románských památek – relikviář sv. Maura s doprovodnou expozicí, ve 2. prohlídkovém okruhu jsou klasické zámecké interiéry s prezentací uměleckých děl mimořádné kvality, převážně ze sbírek posledních majitelů zámku, vévodského rodu Beaufort-Spontin. Toaleta upravená pro vozíčkáře v objektu není.Parkování je možné přímo před zámkem, přístup na nádvoří je bezbariérový. U vstupní branky je zvonek označený logem pro invalidy, který přivolá správu objektu. U předem ohlášených skupin lze domluvit nadstandardní možnosti prohlídky. Nevidomým je umožňována prohlídka zámku, kde si vybrané exponáty mohou hmatem prohlédnout. Bečov nad Teplou364 64 Bečov nad Teplou
tel./fax: 353 999 394, mobil: 606 659 637

www.zamekbecov.cz

NOVÁ E-MAILOVÁ ADRESA: info@zamekbecov.cz
www.zamky-hrady.cz
www.castlebecov.eu