Dle statistických údajů:

• patří k nepříznivým prognostickým faktorům začátek nemoci až po 35. roce věku a mužské pohlaví
• pokud se nemoc od svého prvního projevu (od první ataky) jen plynule horší, tzn. má progresivní průběh, je to také nepříznivý faktor
• průběh, kde jsou jednotlivé ataky střídány s obdobími klidu, tzv. relaps-remitentní průběh, je terapií lépe ovlivnitelný
• počet atak také ukazuje na aktivitu resp. agresivitu RS, více než 2 ataky v prvním roce nemoci nebo více jak 5 atak v prvních 2 letech s krátkými epizodami mezi atakami, svědčí pro agresivnější průběh RS a tyto formy nemusí dobře reagovat na léčbu
• dříve bylo také uváděno, že typ ataky může mít prognostický význam, od toho se nyní spíše ustupuje a příznivé se považovaly záněty očního nervu a ataky projevující se jen poruchami citlivosti
• ataky, které jsou provázeny hybným postižením (ochrnutím nebo oslabením), postižením mozečku nebo postižení sfinkterových funkcí (močení a stolice) jsou nepříznivější
• pokud se pacient po atace upraví do původního stavu a nemá po ní zhoršení neurologického nálezu je to považováno za dobré znamení
• je-li pacient po 5 letech trvání nemoci bez hybného deficitu, pak lze očekávat i do budoucna spíše příznivý průběh proti pacientům, kteří mají hybné omezení již po 3–5 letech nemoci
• důležitá je také dynamika nálezu na MR mozku, pozitivní je, pokud na léčbě nepřibývají nové zanětlivé změny (plaky) a pokud nedochází k úbytku mozkové tkáně rychleji, než je obvyklé

Pacient by měl striktně dodržovat léčbu, režimová opatření a řádně hlásit ataky svému ošetřujícímu lékaři. Lékař musí dle výše uvedených rozhodnout o úpravě léčby a o konkrétním postupu pro pacienta.

MUDr. Jana Volná, RS centrum VFN, 2019