Pijete? Kouříte? THC užíváte? Tak vidíte…

„O šest měsíců později jsem na neurologii skutečně musel jít. Tedy… jít… ehm… Spíš jsem tam musel být dovezen (ještě několikrát díky, Máro!), protože tou dobou už můj způsob pohybu připomínal leccos, jen ne chůzi.“ Zveme ke čtení dnešního sloupku!
Léto roku 2017. Už pár měsíců se mi občas stává divná věc: třeba jede autobus a já nezaostřím na jeho číslo. Tu cifru prostě za žádnou cenu nerozluštím. Prostě ne. Konečně se rozhodnu jít k očnímu. A teď zrovna sedím na chodbě a čekám na výsledky vyšetření, které mělo zjistit, co s očima mám.

Po zdlouhavém čekání mě sestra vpouští do ordinace. Doktorka mi naznačí, ať přijmu místo naproti ní a spustí: „To je skvělé, že jste se nechal vyšetřit! Zjistili jsme, že s očima nic nemáte!“

„Ale mám. Občas nezaostřím,“ zamračím se.

„Ne, s očima skutečně NIC nemáte. Je tam maximálně půlka dioptrie na jednom oku. Vy chcete brýle na image, že jo?“ mrká na mě spiklenecky žena v bílém plášti.

Pokračování ZDE

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami