Menu

Těhotenství

Doporučení stran těhotenství pacientek trpících RS se v průběhu let značně proměnila. V současné době není těhotenství u RS nemocných třeba zakazovat, je však třeba dodržet několik základních opatření a těhotná žena musí být řádně poučena o rizicích, která plynou z přerušení léčby a možného zvýšení aktivity nemoci v průběhu gravidity či v období po porodu.
Většina léků (nejen na RS) je v období těhotenství zakázána nebo nejsou jejich rizika pro plod dostatečně známa. U některých léků na RS je nutné ukončit jejich užívání ještě před otěhotněním. Toto se týká cytostatik (např. cyklofosfamid, methotrexate, azathioprin), zde je vhodná pauza mezi ukončením léčby a otěhotněním alespoň 3–6 měsíců.

MUDr. Jana Volná

Léky první volby v léčbě RS (interferon beta a glatirameracetát) se většinou ukončují až v okamžiku zjištění těhotenství. Pokud žena plánuje otěhotnět na některém z těchto přípravků, doporučujeme provádět pravidelně těhotenský test k potvrzení gravidity. V případě pozitivního těhotenského testu ukončit aplikaci injekcí a navštívit gynekologa k potvrzení těhotenství.

Léky druhé volby (natalizumab a fingolimod) se také většinou ukončují až v okamžiku zjištění těhotenství. Jelikož léky druhé volby jsou indikovány u pacientů, kteří mají vyšší aktivitu nemoci, obecně jsou tito pacienti rizikovější stran vzplanutí aktivity nemoci při vysazení terapie z jakéhokoliv důvodu.

Období těhotenství je považováno spíše za příznivé stran průběhu autoimunitních onemocnění, imunitní systém,,toleruje,, přítomnost miminka a autoimunitní onemocnění se tak často zlepší, riziko ataky v těhotenství je asi o 30–50% nižší oproti ženám netěhotným. Existují samozřejmě výjimky. Problémem je také léčba atak v těhotenství, dávky kortikoidů je nutno minimalizovat, a to i v závislosti na pokročilosti těhotenství. V těhotenství jsou tak pacientky bez jakékoliv léčby RS. U každé pacientky je nutné zvážit riziko těhotenství a vysazení léčby individuálně. Před otěhotněním by měla být pacientka minimálně 1 rok stabilizovaná, čili nemělo by být zhoršení v neurologickém postižení a neměla by se objevit ataka, v optimálním případě je vhodné mít stabilní nález i na MR mozku.

Samotný průběh těhotenství se neliší od průběhu těhotenství u zdravých žen. Není třeba s ohledem na RS těhotenství označit jako rizikové. Gynekolog/porodník by měl být informován o tom, že pacientka má RS, speciální doporučení záleží spíše na stupni RS postižení. Porod by měl být veden co nejšetrněji, nezáleží na tom, zda bude veden přirozeně nebo za použití epidurální anestezie. Císařský řez je většinou indikován gynekologem s ohledem na rizika pro dítě či jiná onemocnění matky, z hlediska RS není císařský řez rizikovým, malý negativní vliv může mít celková anestezie.

Šestinedělí a první 3 měsíce po porodu jsou nejrizikovějším obdobím stran vzplanutí RS aktivity. Ženy, které se rozhodly nekojit, mohou přejít prakticky ihned po porodu na původní léčbu. Kojící matky nemohou své původní léky v období kojení užívat, a proto jsou v tomto období nadále bez léčby. Kojení by mělo být kratší než u zdravých žen, většinou se doporučuje kojit 3–6 měsíců. Pro každou ženu je období po porodu velmi zatěžující a stresující a příchod dítěte znamená změnu v zaběhlém životním stylu. Aby nebyly pacientky s RS nadměrně přetěžovány, doporučujeme již předem s rodinou konzultovat možnost výpomoci zejm. stran partnera a příbuzných, a tím umožnit matce alespoň pravidelný odpočinek. Hormonální změny po porodu mohou vést nejen k atace, ale také mohou zhoršovat deprese, únavu, vyvolávat psychické obtíže.

Každé další než první těhotenství představuje větší riziko provokace aktivity RS. Z tohoto důvodu je ženám s RS, doporučováno mít maximálně dvě děti. Rozhodnutí stran těhotenství po zvážení všech rizik zůstává stále na pacientce.

Nejčastější dotazy na těhotenství a kojení při RS naleznete zde.
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami