Vy předbíháte…! (Marek Blažíček)

Brblání, které nepřipomíná žádná slova. Je to jen tiché, ale přeci slyšitelné, beztvaré, ale přeci hmatatelné huhláním... Žážitek, ze kterého každého skutečně zamrazí, popisuje ve svém novém bloku Marek Blažíček.

Čekám na odběry krve.Fronta se táhla až ven už když jsem sem přišel, ale ubývá to rychle. Před
dvaceti minutami jsem stál venku a za chvíli jdu na řadu. Koukám se za sebe na
další čekatele, kteří přišli později. Jsou na první pohled nervózní. Starší
ženy šermují holemi, pánové se mračí přes tlustá skla…

V tu chvíli se od
konce fronty vyloupne muž v kšiltovce. Pomalým, nejistým krokem dojde až
k okýnku, kde probíhá výdej lístků s pořadovým číslem a nesměle
promluví: „Dobrý den, promiňte, ale nemám jako onkologický pacient přednost?“

Pokračování ZDE

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami