Když jste ve stresu z toho, že jste ve stresu… (Marek Blažíček)

Zkraje minulého týdne mi trhali osmičky. Vzhledem k tomu, že se samozřejmě jednalo o zánětlivý případ, jsem dostal antibiotika… Drahé pilule mi ovšem nejen (snad) vyhnaly zánět z těla, ale ještě mi absolutně rozhodily metabolismus. Tahle lambáda může trvat prý ještě několik dní, jak už to ale paranoidní našinec má, přišly mu na mysl ty nejhorší možné varianty…

„Zelenina uspořádalapomstu za to, že si se jí smál,“ běží mi v hlavě: „teď zhyneš bídnou
smrtí, tedy v tom lepším případě,“ skučím. Mezi skučením, naříkáním a
myšlenkami na smrt se pokouším pracovat. Inu… už jsem měl i produktivnější
chvíle, ale s deadline je nekompromisní svině.

Další motiv ve vtipné
etudě rozehrává RS, která (jako již tradičně) vysílá elektriku do levé ruky.
„To často máš z toho, že jsi ve stresu,“ vysvitne mi v mozku. Jsem ve
stresu? Ale jistě, jsem ve stresu. Nesmím být ve stresu. Nebuď ve stresu. Aha,
takže jsem v dalším stresu z toho, že jsem ve stresu.

Až vás tohle potká a vy
budete mít stres ze stresu z toho, že jste ve stresu, doporučuji si jít
lehnout a vyčkat na odchod všech stresů i deadlinů. Udělal bych to sám, ale
bojím se, že na mě odněkud vybafne zelenina. Za poslední týden jsem nějak
zapomněl, co mám v lednici…

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami