Na vrchu Prašová bylo veselo. Lidé zapomněli na trápení.

foto-1-1-768x576

Vrchol Prašivé je ve výšce 843 metrů nad mořem. Chata Na Prašivé stojí zhruba o 140 metrů níže. Mezi beskydskými vrchy patří k nejoblíbenějším a také těm méně náročným. Pro lidi s roztroušenou sklerózou, kteří mají potíže s chůzí, trpí větší únavou a často je už nemoc upoutala i na vozík, to však není lehká zkouška.

Autobus s účastníky výšlapu, který organizuje Roska Ostrava, vyráží na cestu z Ostravy poslední květnovou středu přesně v půl deváté. Předsedkyně ostravské Rosky Naďa Nováková je jako vždy v dobrém rozpoložení. „Na Prašivou jezdíme už několik roků. Je to naše oslava Světového dne roztroušené sklerózy, který si připomínáme 30. května. A letos se těšíme na výšlap o to více, že kvůli koronaviru jsme museli v posledním roce a půl řadu akcí zrušit. Takže se znovu setkáme po dlouhých měsících,“ vysvětluje.

A dodává, že Prašivá je ideální cíl, protože se do jejího zdolání mohou po asfaltové silnici pustit nejen chodící, ale také vozíčkáři. „A když si někdo netroufá, tak jsme domluveni s chatařem, že pro nás přijede a vyveze nás až nahoru k chatě,“ dodává.

Když autobus dorazí po slabé hodince do Vyšních Lhot, stojí na parkovišti i auta, která přivezla další účastníky výšlapu. A je poznat, že členové a příznivci ostravské Rosky, kteří se z už zmíněných důvodů dlouhé měsíce neviděli, jsou natěšeni a určitě se cestou nebudou nudit. Nových zážitků mají až až.

Pěšky se nakonec nahoru vydávají i někteří účastníci výletu, kteří se původně chtěli nechat nahoru vyvézt autem. Ti, kdo už na Prašivé byli, volí tempo s rozmyslem, občas se zastaví a rozhlížejí se do hlubokého údolí, jež trasu výšlapu lemuje. „K tomu krásně modrá obloha, sem tam bílé mráčky. Počasí je akorát, sluníčko svítí, ale není to žádný pařák,“ říká Bohdanka Hrabovská, které už nemoc chodit neumožňuje. Takže na Prašivou vyjíždí na vozíku s pohonem. Chvilku se drží ve skupince s ostatními, později jim ujede a kochá se přírodou. Nejdéle se pak zdrží u nádherných „malých vodopádů“.

Poprvé na Prašivou vyráží Honza, u kterého lékaři onemocnění roztroušenou sklerózou diagnostikovali před čtyřmi lety. Jako většina roskařů si pomáhá při výstupu trekingovými holemi. Jeho tempo se však postupně zpomaluje. „Nečekal jsem, že to bude tak náročné. Naštěstí se našli pomocníci, kteří mě trochu podpírali a pomohli mi. Až tady nahoře jsem se dozvěděl, že jedním z pomocníků byl primář Pavel Hradílek, který v ostravské Fakultní nemocnici léčí pacienty s tou nemocí, co mám i já,“ dodal s úsměvem spokojený Honza.

Občerstvení, zábava a také kvíz o ceny

Na vrcholu je chata. Dovnitř se sice nesmí, ale zatravněné okolí nabízí tolik volného místa, že se více než tři desítky účastníků výšlapu nejen pohodlně usadí na lavičkách kolem ohniště, ale třeba i poblíž na sluncem prohřáté louce. Někdo si u okýnka objednává pivo, další birell a na odbyt jdou i polévky, nejvíce asi zelňačka a čočková. Pacienti se baví mezi sebou, povídají si s lékaři i sestřičkami. A ti, kteří s Roskou zatím na výlety nejezdili, využívají šanci seznámit se s jejími dlouholetými členy. Jen pár desítek metrů od chaty stojí dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského. I k němu míří kroky některých účastníků výstupu. I když letos není zajištěna prohlídka, obhlížejí si jej zájemci zvenku.

Život pacientům s roztroušenou sklerózou se snaží zlepšovat také Nadační fond Impuls. Letošního výstupu na Prašivou se zúčastnila i jeho předsedkyně Kateřina Bémová se svou kolegyní Evou Vychodilovou. Podle nich MS Centrum při Fakultní nemocnici Ostrava (Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, zvané též MS centrum z anglického označení roztroušené sklerózy multiple sclerosis, pozn. red.) patří mezi nejlepší centra v republice.

„Ostravská Roska pořádá řadu jednorázových akcí, rekondičních pobytů a dalších aktivit pro pacienty. Za klíčové považuji propojení této pacientské organizace a lékařů a sestřiček z ostravského MS Centra, kteří jsou tady i dnes,“ uvedla v krátkém proslovu k účastníkům výšlapu Kateřina Bémová.

A aby akce splnila i požadavky na naučnou složku, připravila lékařka Olga Zapletalová, jako každoročně, zajímavý kvíz. Tentokrát na téma Moravská brána. Roskaři odpovídali rychle a většinou i správně. A ti, kdo nevěděli, získali nové znalosti například o délce Moravské brány, o tom, jaké choroby se léčí v Lázních Teplice na Bečvou i o aragonitových jeskyních. A aby to byl správný kvíz, měla lékařka, která patří mezi přední odborníky na léčbu roztroušené sklerózy u nás, pro vítěze připraveny jako odměnu čokolády.

I podle Olgy Zapletalové jsou výlety, rekondiční pobyty i různá rehabilitační cvičení, plavání a další aktivity pro pacienty ohromně prospěšné. „Kromě toho, že je rozumná fyzická aktivita vhodná, je neméně důležitá i psychická pohoda našich pacientů. A třeba při dnešním výletu je poznat, že se dokážou odreagovat, zapomenout na své starosti a trable,“ dodala lékařka.

Těsně před druhou hodinou odpoledne se účastníci výletu vydávají na cestu zpátky. I tentokrát ochotný chatař sváží dolů ty, kteří už nejsou v top formě. Cesta strmě klesá a kolena dostávají zabrat. „Nahoru mi to šlo líp, ale není to zase tak daleko, a když si pomáhám holemi, tak to celkem jde,“ svěřuje se jeden z výletníků.

Na parkovišti se loučí roskaři, kteří volili individuální dopravu, s těmi, kteří odjedou do Ostravy autobusem. Na některých účastnících výšlapu je vidět, že je výlet „zdravě“ unavil. Když autobus kolem šestnácté hodiny zastavuje na parkovišti před ostravskou Technickou univerzitou-VŠB, je poznat únavu i na hlavní organizátorce, Nadě Novákové. „Jsem ráda, že jsme to zvládli a po tak dlouhé pauze se mohli opět vidět. Chystáme i rekondiční pobyty a další výlety,“ dodává žena s nezdolnou energií, která je předsedkyní Rosky Ostrava od roku 2003.

Zdroj: Inspirante.cz

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
Bitnami